S cukrovkou, artritidou, astmatem a dalšími chronickými nemocemi lidé zápasí celý život. Choroba snižuje kvalitu jejich života a zároveň vysává státní kasu.

S cukrovkou, artritidou, astmatem a dalšími chronickými nemocemi lidé zápasí celý život. Choroba snižuje kvalitu jejich života a zároveň vysává státní kasu. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Většina Čechů je chronicky nemocná. Stát tratí miliardy, říká institut

  • 149
Zdravá je jen třetina Čechů, ostatní jsou chronicky nemocní. Z resortu zdravotnictví na jejich léčbu ročně odtečou miliardy. Ještě mnohonásobně větší jsou však nepřímé náklady. Chronicky nemocný člověk totiž čerpá nemocenské a sociální dávky, a především sám nevydělává a neodvádí tak státu daně.

Současné výdaje na české zdravotnictví činí 219 miliard korun, přičemž za posledních pět let narostly o 30 miliard, uvedla na úterní konferenci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Největší podíl na tom mají právě chronické choroby, které zatím nelze zcela vyléčit, a pacienti jimi trpí celý život.

Nemocných Čechů přibývá

Z Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu obyvatel ČR vyplývá, že výskyt chronických onemocnění se ve srovnání s rokem 2002 zvýšil o 10 %. Dlouhodobě nemocné tak byly dvě třetiny populace.

Samotná cena léčby však netvoří největší část nákladů na nemocného člověka. "Pro státní rozpočet jsou zásadní nepřímé náklady, tedy ztráta produktivity nemocného. Samotné zdravotní náklady jsou daleko nižší," vysvětlil ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku Tomáš Doležal.

Pacienti, kteří trpí nejvíce omezujícími chorobami, například rakovinou nebo nemocemi pohybového systému, musí od základu změnit svůj každodenní režim. Často musí opustit zaměstnání a spoléhají na finanční pomoc státu a okolí.

Jen invalidní důchody a nemocenské dávky chronicky nemocných zatížily v minulém roce státní rozpočet téměř 80 miliardami korun. "V invalidním důchodu je sedm procent lidí v produktivním věku. Průměrně jim je 48 až 50 let," uvedla Alena Zvoníková z ministerstva práce a sociálních věcí.

Další peníze státu unikají prostě proto, že nemocný člověk nepracuje a neodvádí daně. Časově i finančně náročná je také péče rodiny. Někdy musí z práce odejít i další člen rodiny, aby o vážně nemocného pečoval. Podle Zvoníkové jsou nyní příspěvky na péči vypláceny 300 tisícům lidí.

Pro stát a systém zdravotního pojištění tak vznikají dva problémy: růst celkových nákladů na léčbu a současný pokles počtu výdělečně činných obyvatel, kteří by ji hradili skrze zdravotní a sociální pojištění.

Chronická onemocnění

  • nejčastěji onemocnění pohybové soustavy, alergie, vysoký krevní tlak, respirační onemocnění, astma, cukrovka, poruchy štítné žlázy, deprese a rakovina
  • nemoci existovaly vždy, jejich výskyt však začal rapidně růst po druhé světové válce, kdy začal "vládnout" západní styl života. Pro ten je charakteristická vysokokalorická strava, málo pohybu, stres, kouření a alkohol
  • jsou příčinou 86 procent úmrtí v Evropské unii

Současný systém českého zdravotnictví je podle Doležala dlouhodobě neudržitelný. Dlouhodobě totiž rostou náklady na léčbu a přitom klesají příjmy. Nedostatečně efektivní léčba sice může prodloužit život pacienta, snižuje však jeho kvalitu a zároveň státní kasu stojí další peníze. "Nemá smysl vyrábět invalidní důchodce. Důležité je prodloužit produktivní život," dodal Doležal.

Stát by měl investovat do modernější léčby

Podle ředitele AIFP Jakuba Dvořáčka se státu vyplatí investice do vývoje nových, efektivnějších léků, přestože jsou na první pohled dražší. "Moderní medicínské metody mají vliv na včasnější diagnostiku, a tím pádem efektivnější a méně nákladnou léčbu chronických chorob," uvedl.

U řady dříve neléčitelných onemocnění se díky novým způsobům léčby podařilo omezit jejich příznaky na minimum. Chronicky nemocní tak mohou běžně fungovat a náklady státu na zdravotnictví jsou nižší. 

Vývoj nových typů léčby je přitom finančně náročný. Jen v ČR výrobci léků v roce 2010 do této oblasti investovali 1,2 miliardy korun. Přesto podle nich přínosy převažují. "V současné chvíli se v laboratořích nachází téměř 3 500 sloučenin, které prochází přísným testováním. Téměř třetina z tohoto počtu připadá na onkologická onemocnění," upozorňuje zpráva AIFP.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video