Marine Le Penová

Marine Le Penová | foto: Reuters

Le Penová chce po eurovolbách strhnout „bruselskou zeď“

  • 70
Francouzská populistická politička Marine Le Penová věří, že po volbách do europarlamentu vytvoří frakci, jež přivede Unii ke kolapsu. Má vysoké preference, ale to nestačí. Potřebuje nalákat kolegy z jiných zemí.

Jak vylepšit životaschopnost unavené, pokulhávající Evropské unie, jejíž někteří členové bojují s dluhy, obří nezaměstnaností a hospodářským úpadkem? Odpověď na tuhle otázku hledají odborníci všeho druhu, řešení si však troufne vyslovit jen málokdo.

Marine Le Penová, šéfka francouzské nacionalistické strany Národní fronta, si troufne. Lék na ozdravení EU je totiž podle ní jasný. "Necháme Evropskou unii padnout. Strhli jsme Berlínskou zeď. Já chci nyní strhnout tu bruselskou," řekla nedávno politička, jež je svými protievropskými postoji známa.

Lepší je táhnout za jeden provaz

Volby do Evropského parlamentu

Obyvatele EU čeká cesta k hlasovacím urnám od 22. do 25. května 2014. Češi zamíří do volebních místností 23. a 24. května a budou si moci zvolit svých jedenadvacet zástupců.

Nyní má Česko v europarlamentu 22 poslanců, letos se však volby budou poprvé řídit podle Lisabonské smlouvy, což s sebou nese řadu změn, včetně snížení počtu europoslanců. Z dosavadních 766 jich nově v Bruselu a Štrasburku bude zasedat 751.

Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost v roce 2009, také značně rozšířila pravomoci Evropského parlamentu. Květnové volby budou už osmé od historicky prvních, které se uskutečnily v roce 1979. Naposledy, v roce 2009, vyhrála Evropská lidová strana, po níž následovali socialisté.

Ještě před časem Le Penové, jež před necelými pěti lety usedla do Evropského parlamentu po bok svého otce Jeana-Marie Le Pena, nikdo nevěnoval příliš velkou pozornost. Rodina Le Penů v sále pro 766 europoslanců sedávala většinou osamocena, ostatně podobně jako někteří další představitelé jiných výrazně populistických stran. Nedokázali se totiž dohodnout.

A to se šéfka Národní fronty, partaje, která brojí především proti unijní politice a přistěhovalectví, rozhodla změnit. Koncem roku oznámila, že po květnových volbách do Evropského parlamentu vytvoří protiunijní politickou skupinu. Frakci, která potáhne za jeden protievropský provaz.

Politička doufá, že se k ní přidají i ostatní extremistické strany, společně vyprovokují politickou krizi a následně kýžený kolaps Unie.

"Vidím to optimisticky," oznámila v půli minulého týdne, po několika vyjednávacích kolech s dalšími "problematickými" členy europarlamentu, například se šéfem nizozemské protipřistěhovalecké PVV Geertem Wildersem nebo s italskou Ligou severu (o spolupráci s Wildersem čtěte zde).

Na Apeninském poloostrově cítí šanci, protože tam vzhledem k táhlé krizi a rostoucí frustraci místních s tamními vládami stoupá počet euroskeptiků.

Skupina potřebuje poslance

Ovšem nejen tam. Podobné tendence jsou patrné v celé Evropě, jejíž obyvatelé jsou unaveni vleklou krizí a nacionalistickým stranám s populistickými hesly přirozeně rostou preference.

Obyvatelé evropské osmadvacítky vyrazí k hlasovacím urnám za necelé čtyři měsíce a například Národní fronta podle francouzských průzkumů může získat přes dvacet procent.

Víc než jakákoli jiná strana v zemi galského kohouta. Lepenovci žádají větší suverenitu národních států, návrat k původní měně, franku a omezení Schengenu. A s podobným programem půjdou do voleb například i rakouští FPÖ, belgičtí Vlaams Belang nebo švédští Demokraté. Ti všichni by se mohli stát členy nové frakce. "K vytvoření skupiny však nejprve potřebujeme, aby naši kandidáti byli zvoleni," apelovala Le Penová na voliče.

Nicméně zformování aliance, jejímž cílem je "kolaps" Unie, nemusí Le Penové vyjít, i kdyby volby vyhrála. Byť průzkumy předvídají, že by se Národní fronta mohla stát nejsilnější francouzskou stranou, k vytvoření politické frakce v Evropském parlamentu je potřeba, aby v ní bylo zastoupeno nejméně pětadvacet poslanců alespoň ze šesti členských států.

Le Penová tudíž shání potenciální kolegy, kde může. I když má své hranice. Distancovala se například od řeckého Zlatého úsvitu, neofašistické partaje, jejíž někteří členové skončili kvůli násilnostem před soudem. Nebo od maďarského Jobbiku, proslulého antisemitskými výroky.

V tuto chvíli tak může počítat - k úlevě bruselských úředníků - pouze se třemi poslanci Národní fronty a po dvou z rakouské FPÖ a belgické Vlaams Belang. Což je málo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video