Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Křesťanů je stále víc než muslimů, čínština vládne, ukazuje názorné video

  • 107
Každý rok se na Zemi narodí zhruba 86 milionů dětí, což světovou populaci v roce 2017 přivádí k celkovému číslu 7,6 miliardy. Převládajícím náboženstvím je stále křesťanství, většina lidí žije v Asii a nejrozšířenějším jazykem je čínština. Francouzský deník Le Monde ukazuje ve videu, jak by demografické údaje vypadaly, kdyby naše planeta měla jen sto obyvatel.

Podle animace Le Monde by v takovém případě žilo šedesát lidí v Asii, šestnáct v Africe a deset v Evropě. Osm lidí by obývalo Severní Ameriku a pět Jižní. Jediný člověk by pak bydlel v Austrálii a Oceánii.

Nejrozšířenějším mateřským jazykem – čínštinou – by hovořilo dvanáct lidí. Rodilých mluvčích vládnoucích španělštinou by bylo šest, angličtina by byla prvním jazykem pro pět obyvatel a po čtyřech by měly arabština a hindština.

Přepočet Le Monde také ukazuje, že na světě je stále nejvíce křesťanů – na planetě se sto lidmi by jich bylo jedenatřicet, kdežto muslimů třiadvacet. Dalších patnáct lidí by vyznávalo hinduismus a sedm buddhismus.

Podle statistiky washingtonského think-tanku Pew Research Center se však islám do konce tohoto století stane nejrozšířenějším náboženstvím světa. Vděčí za to vyšší porodnosti v muslimských zemích i tomu, že většinově muslimské národy jsou v průměru mladší než ostatní (psali jsme zde).

Skoro vyrovnaný je poměr lidí žijících ve městě a na venkově – na stohlavé Zemi by prvních bylo 54 a druhých 46. Le Monde upozorňuje i na to, že vzdělání stále není všude samozřejmostí. Na „přepočtené“ planetě by čtrnáct lidí neumělo číst a psát, přičemž devět z nich by byly ženy a jedenáct lidí by pocházelo z jihovýchodní Asie nebo Afriky. Ilustruje i extrémní chudobu na jedné straně a blahobyt na druhé – jedenáct lidí by totiž bylo podvyživených, naopak pětatřicet lidí ze sta by trpělo nadváhou.

Třiaosmdesát lidí by mělo přístup k elektřině, ale jen čtyřiačtyřicet by používalo internet. Padesát šest lidí by si vydělávalo mezi dvěma a deseti dolary denně. Nejbohatší člověk by měl větší majetek než padesát nejchudších dohromady.

V roce 2100 bude na Zemi přes jedenáct miliard lidí

Podle aktualizovaného výhledu Oddělení ekonomických a sociálních záležitostí OSN (DESA) by v roce 2050 měl počet lidí na Zemi dosáhnout téměř deseti miliard lidí. V roce 2100 by měla populace překročit hranici jedenácti miliard lidí.

Evropa však na tom zásluhu mít nebude – podle čísel OSN se v té době projeví postupné vymírání starého kontinentu. Zatímco v roce 2050 bude mít Evropa 716 milionů obyvatel, o padesát let později už by jich mělo být jen 653 milionů. Ubývat budou zřejmě obyvatelé i zemím Latinské Ameriky a Karibiku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video