Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lázním ubývají klienti na „křížek“, a tak řeší, jak dostat lidi zpět

  16:07aktualizováno  16:07
Kvůli citelnému úbytku klientů, jejichž pobyt hradí zdravotní pojišťovny, musely loni soukromé i státní lázně v kraji propustit část zaměstnanců a omezit investice. Potíže ale pokračují, proto lázně hledají nové využití.

Léčebna v Lázních Karviná-Darkov, která by se v budoucnu měla změnit v domov pro seniory. | foto: Lázně Darkov

Lázně v kraji

  • Karlova Studánka
    Roku 1785 Maxmilián II. František postavil první lázeňský dům.
  • Karviná-Darkov
    V provozu od roku 1867.
  • Čeladná
    V roce 1902 vznikly lázně Skalka, dnes odborný léčebný ústav.
  • Klimkovice
    Lázně fungují od roku 1994.

Historická léčebna v karvinské části Darkov má za sebou 145 lázeňských sezon. Kolik dalších a zda vůbec nějaké má ještě před sebou, není jasné. Zatím je totiž prázdná. A vedení lázní netají, že by alespoň její část rádo změnilo v domov pro seniory.

Celý komplex se třemi stovkami lůžek osiřel už začátkem listopadu. Lázně tehdy propustily 60 sezonních zaměstnanců ze sta a zbytek přešel do novějšího Rehabilitačního sanatoria v Karviné-Hranicích.

"Stejným způsobem řešíme úbytek pacientů v zimních měsících už několik let," říká mluvčí lázní Eva Kijonková. Jenže s příchodem jara historická léčebna vždy znovu ožívala. Letos ale ne, protože lázně jsou obsazeny jen ze 65 procent. A právě toho se lidé báli už na podzim.

"Nikdo neví, co bude. Říká se, že lázním ubylo tolik pacientů, že léčebnu v Darkově už neotevřou," zmínila tehdy jedna z obyvatelek Darkova. Stejné obavy měli i sezonní zaměstnanci lázní.

"Jsou to jen fámy," ujišťovala mluvčí Kijonková. "Darkov se určitě znovu otevře. Jediný rozdíl proti jiným letům je v tom, že nevíme kdy přesně. Jasno bude v březnu, ale spíš až v dubnu. Podle toho, jak se vyvine situace s počtem pacientů hrazených zdravotní pojišťovnou," tvrdila na podzim a za svými slovy si stojí i dnes.

"Pro historický areál připravují lázně zcela nové využití," říká Eva Kijonková s tím, že by mělo jít o kombinaci lázeňské péče a seniorského bydlení, případně i sociální péče.

Úbytek klientů nenahradí ani nárůst lidí, kteří si lázně sami platí

Předseda představenstva Lázní Darkov Jaroslav Čánek netají, že úbytek klientů na křížek nenahradí ani zvyšující se počet samoplátců včetně cizinců. Přitom třeba Rusové dávají přednost historickému areálu před novou léčebnou.

"Hledáme cestu, jak vyjít vstříc pacientům a současně nabídnout služby, které nehradí pojišťovny. Řešení vidíme v kombinaci rezidenčního bydlení pro seniory a lázeňské i rehabilitační péče," říká Čánek s tím, že v první fázi chtějí ubytovat 44 seniorů.

"Rádi bychom otevřeli i apartmány pro manželské páry. Půjde však o nadstandardní typ seniorského domu se stravováním, lékařskou péčí a možností čerpat další procedury a služby," dodal. Kdy Darkov přivítá první obyvatele, to ale neupřesnil. Nejdříve je totiž musí pro svůj záměr získat.

Všechny lázně v kraji přicházejí o klienty po zpřísnění podmínek pro úhradu zdravotními pojišťovnami a zkrácení délky pobytu. Část nemocných navíc odmítá i lázně na křížek, protože nemají na regulační a další poplatky. Proto teď šéfové všech lázní šetří a vymýšlejí novinky, aby nemuseli propouštět další zaměstnance.

"Obsazeni jsme jen z poloviny," říká Jan Bednář, obchodní náměstek Karlovy Studánky, nejstarších lázní v kraji, které sázejí na čistý vzduch a prostředí.

"Chceme se profilovat jako horské lázně, už v létě například budou trávu v areálu spásat ovce. Zlepšujeme kvalitu služeb i stravy, chystáme venkovní fitness pro seniory i novinku pro astmatiky," líčí Bednář.

Lázně chtějí jako první v zemi nabídnout lidem s nemocemi dýchacích cest speciální léčebnou metodu kombinující dechová a tělesná cvičení, kterou dosud využívají jen nemocnice.

Léčebna v Lázních Karviná-Darkov, která by se v budoucnu měla změnit v domov

Léčebna v Lázních Karviná-Darkov, která se má změnit v domov pro seniory.

Lázeňské městečko Karlova Studánka

Lázeňské městečko Karlova Studánka

Lázně Klimkovice z ptačí perspektivy

Lázně Klimkovice z ptačí perspektivy

Těžký rok čeká i Sanatoria Klimkovice, jejichž příjmy klesly ve srovnání s loňskem o 3,5 milionu korun měsíčně. Proto se soustředí na unikátní terapie, které pomáhají těžce postiženým lidem, ale nehradí je pojišťovny.

"Loni jsme zahájili KlimTherapy, rehabilitační metodu, která pomáhá při poškození mozku. Začali jsme s léčbou dětí, ale vyžádali si ji i dospělí," říká prokurista lázní Jozef Dejčík. Letos lázně zavedly jako první v Evropě CI Therapy (nuceně navozenou terapii), kterou vyvinuli odborníci v USA.

"Je určena pacientům po cévní mozkové příhodě, u nichž už jiné postupy nepřinášejí zlepšení. Můžeme pomoci lidem, kteří mají potíže s hybností končetin i s řečí," vysvětluje primářka lázní Jarmila Zipserová a dodává, že chystají i novinku pro obézní děti. "Budeme prvním zařízením v regionu, kam budou děti dojíždět na terapii až odpoledne. Uhradí to pojišťovny a děti nezameškají školu," líčí primářka.

Podobně jsou na tom i bývalé lázně, dnes odborný léčebný ústav Beskydské rehabilitační centrum v Čeladné. Má asi o 10 procent méně klientů i peněz než loni. I proto přijímá stále víc pacientů přímo z nemocnic a v těžším stavu.

"Pro jejich potřeby začneme do dvou týdnů rekonstruovat léčebný dům Kněhyni. S poklesem se ale vyrovnáváme i nabídkou zajímavých aktivit a terapií, například terapie tmou či bubnováním," líčí ředitel lázní Milan Bajgar. Nyní jednají o pomoci lidem s Parkinsonovou nemocí, kteří už nemají nárok na lázně.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.