Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během jednání o íránském jaderném...

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během jednání o íránském jaderném programu v Lausanne (1. dubna 2015) | foto: Reuters

Lavrov vyzval Ukrajinu, ať do jednání o ústavě zapojí separatisty

  • 196
V sobotu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov telefonicky jednal o situaci na východní Ukrajině se svými protějšky z Ukrajiny, Německa a USA. Vyzval ukrajinskou vládu, aby vyřešila otázky ohledně reformy ústavy, která má poskytnout větší autonomii Donbasu.

Lavrov podotkl, že je nespokojen s vyjednáváním o ústavě, kam Kyjev nezahrnul povstalce z východu. „Nemohou se vyhnout povinnostem, včetně přímého dialogu mezi Kyjevem, Doněckem a Luhanskem,“ postěžoval si Lavrov svému americkému protějšku Johnu Kerrymu.

Rusko zároveň uvedlo, že je důležité, aby se ukrajinská armáda stáhla z vesnice Širokine ležící poblíž Mariupolu, kde se opakovaně střetli proruští povstalci s ukrajinskými vojáky. Na druhou stranu upozornil, že se proruští povstalci již stáhli ze strategické oblasti kolem přístavního města Mariupol. Město je jedním z posledních v regionu, který drží Kyjev, píše agentura AFP.

Krize na Ukrajině

Ukrajinská armáda bojuje s proruskými separatisty na východě už víc než rok. Za tu dobu přišlo o život víc než šest a půl tisíce lidí. V únoru se za pomoci Německa a Francie podařilo vyjednat minské příměří (více zde), avšak obě strany konfliktu se obviňují z jeho porušování.

Podle ukrajinské armády za posledních 24 hodin na východě území zemřeli tři civilisté a jeden voják. Armáda tvrdí, že vesnice Avdijivka, která je pod její kontrolou, je stále ostřelována separatisty. Avdijivka leží jen několik kilometrů severně od doněckého letiště, které bylo loni a letos místem mimořádně tvrdých bojů mezi armádou a separatisty. „Situace se prudce zhoršila,“ uvedly ukrajinské ozbrojené síly v prohlášení.

Povstalci naopak obvinili ukrajinské ozbrojené síly, že z Avdijivky ostřelují povstalecké pozice v sousední obci Spartak. Situace na frontě se během posledních 24 hodin podle vzbouřenců výrazně zhoršila, armáda prý porušila příměří ve čtyřech desítkách případů.

Vojenský velitel separatistů Eduard Basurin v sobotu večer oznámil, že samovyhlášené Donětské a Luhanské republiky nařídily stažení těžkých zbraní z frontových oblastí „co nejdříve to bude možné“.

Ústavní reforma zajistí dostatečné pravomoci, tvrdí Porošenko

Zásady budoucí decentralizace státní správy a ústavní reformy s ní spojené shrnul ukrajinský prezident Petro Porošenko v poselství parlamentu, které v neděli zveřejnily jeho webové stránky. Porošenko předpokládá, že reforma, která se týká zejména samosprávního režimu povstaleckých oblastí na východě země, vstoupí v platnost letos na podzim.

Páteří změn je podle Porošenka dočasné ustanovení ukrajinské ústavy o formách donbaské samosprávy, které zakotvuje rozsah a režim pravomocí vzbouřeneckých zón. Nabytí platnosti tohoto ustanovení je podmíněno odzbrojením povstaleckých oddílů, odchodem ruských vojsk z ukrajinského území, obnovením ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem a uspořádání místních.

Porošenko věří, že dostatečný rozsah pravomocí bude pro východní oblasti Ukrajiny zajištěn. Domnívá se, že jeho koncept ústavních změn a zákona a decentralizaci na podzim parlamentem projde.

Správní reforma je jednou z podmínek pro urovnání konfliktní situace v Donbasu, jak je stanoví mírové dohody. O uspořádání voleb do orgánů místní správy letos v říjnu již ukrajinský parlament rozhodl minulý týden. Povstalci oznámili, že o týden dříve uspořádají komunální volby vlastní. O navrhované ústavní reformě tvrdí, že je v rozporu s minskými dohodami.

Porošenko na svém webu napsal, že jeho snaha urovnat krizi neznamená žádný pacifismus. V příštím roce podle něj stát zvýší vojenský rozpočet, už tento týden dostalo ministerstvo obrany z rozpočtu navíc pět miliard hřiven (5,6 miliardy korun). Decentralizace se v žádném případě nebude týkat obrany, zahraniční politiky a národní bezpečnosti, upozornil prezident.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue