Místo do piva půjde do laboratoře. Lékaři hledají cestu, jak ulevit pacientům pomocí chmele. Ilustrační foto

Místo do piva půjde do laboratoře. Lékaři hledají cestu, jak ulevit pacientům pomocí chmele. Ilustrační foto | foto: Petr Janeček, MAFRA

Vědci vyrobili chmelové bonbony, léčí žaludek

  • 5
Vědci ze tří výzkumných pracovišť dali hlavy dohromady a vyvinuli želatinové bonbony s obsahem chmelových látek. Prokázali totiž, že chmel zamezuje množení původce infekce, jež se podílí na vředech žaludku a vzniku rakoviny. Bakterii umějí zničit i antibiotika, u některých pacientů ale nezabírají.

"Máme laboratorně prokázáno, že látky obsažené v chmelu zamezují množení bakterie Helicobacter pyroli. Je také vysoce pravděpodobné, že ve vyšších koncentracích ji také zabíjejí," řekl iDNES.cz Pavel Čermák, primář oddělení klinické mikrobiologie Thomayerovy nemocnice.

Lékaři prokazovali vliv chmele na bakterii v tříletém výzkumu. Kromě Thomayerovy nemocnice se na něm podílely také Výzkumný ústav potravinářský v Praze a Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze.

Nyní tvrdí, že mají v ruce výsledky, které dokazují, že látky chmele mají stejné účinky jako antibiotika.

Bakterie, která ničí žaludek

Původce potíží se jmenuje Helicobacter pylori. Jde o spirálovou bakterii, objevenou před třiceti lety. Jak přesně se může dostat do těla, je podle vědců a lékařů obtížné říci, jasné je to, že kolonie bakterií žijí na žaludeční sliznici.

Na sliznici se dokážou bakterie pohybovat bičíky. Sliznici narušuje látkami vyloučenými při jejím trávení. Narušení vede ke vzniku vředů a podílí se pravděpodobně i na rakovině. A protože se bakterie dokáže obalit hlenem, nevadí jí kyselost žaludečních šťáv, často se k ní přes hlen nedokážou dostat ani léky, které ji umí zabít.

To, že člověk má bakterii v těle, lze zjistit testem z dechu člověka. Nejde o tak spolehlivou metodu jako o vyšetření ze stolice či případně odbrární části sliznice žaludku zavedenou sondou.

Podle vědců je prokázáno, že chmel má léčivé účinky. Do výzkumu se pustili, protože u některých pacientů, kteří bakterii v těle mají, nezabírá běžná léčba antibiotiky. Jejich rozšířené užívání totiž vede k tomu, že bakterie se proti nim dokážou bránit a antibiotika je nedokážou zahubit.

Pacientů s bakterií jsou v Česku podle Čermáka tisíce. Existuje odhad, že pět procent z nich nelze léčit antibiotiky. Jenže jde o číslo z laboratoří, nikoliv medicínské praxe. "Toto procento proto může být ve skutečnosti ještě vyšší," podotkl Čermák.

Pro výzkum bylo nezbytné uchovat chmel co nejdéle čerstvý. Aby vydržel, využili vědci takzvanou paskalizaci. Metodu, při které se potraviny před skladováním v chladu ošetří tlakem, nikoliv zahříváním jako třeba při pasterizaci nebo sterilaci. Takto upravený chmel vydrží třeba rok, aniž by se změnily jeho vlastnosti.

Léčivý chmel

Chmel obsahuje hořké kyseliny, silice, polyfenoly a prenylfalvonoidy. Všechno to jsou látky, které mají podle Alexandra Mikyšky z pivovarského ústavu blahodárný vliv na lidské tělo. "Chmel je kulturní rostlina, která má komplex látek s příznivým biologickým účinkem," uvedl Mykiška.

Paskalizací upravený chmel putoval do laboratoří Thomayerovy nemocnice, kde mikrobiologové dokázali "vypěstovat" 31 kmenů Helicobacter pyroli. Ty pak zkoušeli hubit látkami z chmele i antibiotiky. A došli k závěru, který se nyní chystají publikovat v odborném tisku. "Laboratorně bylo ověřeno, že účinky na tuto bakterii se u chmele blíží účinkům antibiotik," uvedl Čermák.

Chmel v gumových medvídcích

Výzkum tím mohl skončil, ale nestalo se tak. Do procesu se opět vrátilo potravinářské výzkumné pracoviště. Právě tam hledali cestu, jak rozmixovaný chmel dostat k pacientům. Protože testování látek jako léčiva je zdlouhavé a drahé, šli cestou potravinového doplňku. Tedy stejnou cestou, jakou mají například vitamíny nebo kloubní výživa.

Z chmele proto vznikly tmavě hnědé želatinové bonbony podobného tvaru a velikosti, jaké má třeba viagra. Podle Jana Strohalma z potravinářského ústavu byl největší problém do bonbonů dostat předepsaný podíl vody a především odbourat hořkou chuť. "Nakonec se jako nejvhodnější ukázalo přidání sušené varianty koncentrátu ječného sladu," podotkl Strohalm.

Bonbony zatím nemají výrobce

Protože se nakonec bonbony podařilo vyrobit, vědci si už loni požádali o užitný vzor i patent na celý postup. A šli za výrobci potravin. Jenže u nich zatím neuspěli. "Ač ač jsme se o to pokoušeli, nepodařilo se nám sehnat výrobce. Domnívám se, že háček je v tom,  že jde o zdraví prospěšný výrobek," domnívá se Strohalm. Zádrhel je v tom, že o potravinových doplňcích nesmí výrobci a prodejci mluvit stejně jako o léku. Tedy nesmí ani říkat, že potravina má léčivé účinky. Což podle vědců chmel má.

Bonbony se proto nyní k pacientům zatím nedostanou. Situaci by podle vědců mohlo změnit to, že by se o výrobu bonbonů začaly zajímat větší firmy a odkazovaly se nikoliv na léčení bonbony, ale na léčivé účinky chmele. Nebo by pomohlo, kdyby si Češi prosadili, aby se chmel jako lék dostal do evropské legislativy.

Podle Alexandra Mikyšky z Pivovarského ústavu Praha je nesporné, že látky, které jsou v chmelu obsaženy, mají protizánětlivé či močopudné účinky, podporují chuť k jídlu a dokážou pročistit organismus a zamezit poruchám spánku. V chmelu jsou také látky podobné ženskému pohlavnímu hormonu estrogenu. S jeho pomocí lze tedy upravit menstruaci nebo předejít potížím spojeným s klimakteriem. Ostatně už v minulosti vědci vymysleli pivo pro ženy. Ani to však nenašlo výrobce.

Vědci tvrdí, že látky se do těla mohou samozřejmě dostat i pitím piva. Ten se ale vyrábí ze sušených šištic a v nich není tolik léčivých látek. Výrobci ale už experimentují s pivy s jeho vyšším podílem. Ta se vyrábějí i v zahraničí. Zákazníky ale může odradit jeho intenzivní hořkost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video