Nabízí se i vysvětlení, že nová vláda Mirka Topolánka hrozbu terorismu zveličila.

Nabízí se i vysvětlení, že nová vláda Mirka Topolánka hrozbu terorismu zveličila. | foto: Michal Sváček, MF DNES

Langer připustil: Agenti zkoumají kvůli teroru Dobrošiho

  • 39
Před týdnem ministr vnitra Ivan Langer prohlásil, že země čelí dosud nejreálnější teroristické hrozbě. Od té doby se zdráhá říct jaké. Odmítá potvrdit, zda dostal varování od norské vlády a jestli obávanou spojkou mezi teroristy a Prahou měl být albánský mafián Princ Dobroši.

Hrozí Praze teror?

Ten v Praze koncem devadesátých let žil a řídil odsud svůj drogový byznys.

"Považoval bych za špatné, kdyby s variantou Dobrošiho nepracovaly i naše zpravodajské služby," pouze řekl ve čtvrtek Langer.

Dobroši v úterý MF DNES potvrdil, že se zná s Arfanem Qadeerem Bhattim, minulý týden zatčeným islamistou, který chystal útoky na izraelskou a americkou ambasádu v Oslu.

Ve středu tamní odvolací soud zpřísnil Bhattiho obžalobu z vandalismu na přípravu teroristického útoku. Oba muži se dokonce v červnu sešli v Kosovu, Dobroši však tvrdí, že žádný útok v Praze neplánovali a Bhatti jej nežádal o žádnou finanční či jinou pomoc.

Jak vyplývá z bleskového průzkumu ministerstva vnitra, přítomnost těžce ozbrojené policie v Praze zaznamenalo 94 % obyvatel hlavního města. Celkem 91 procent soudí, že "je dobře, že vláda přijala bezpečnostní opatření, pokud měla zprávy o hrozícím nebezpečí". Jenže právě o tom, jak hrozivá ta zpráva o nebezpečí byla, se stále vedou dohady.

Nabízí se i vysvětlení, že nová vláda Mirka Topolánka hrozbu terorismu zveličila, aby veřejnost přesvědčila o své akceschopnosti. O příčinách sobotního poplachu byla řeč i předevčírem na uzavřeném zasedání branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Co se však řešilo, ví jen pár zasvěcených.

"Byla to věcná debata, prostá emocí," řekl Langer. Bublan ve čtvrtek popřel, že by za zavřenými dveřmi padlo i jméno drogového bossa Dobrošiho. Jiný účastník schůzky, který si nepřál být jmenován, však MF DNES potvrdil, že se debatovalo právě i o něm.

Norská stopa
O této "norské stopě" pražského poplachu se mluví od minulé soboty, kdy možnou souvislost mezi zatčeními v Oslu a následným povelem k policejní akci v Praze připustil mluvčí vlády Martin Schmarcz.

Ten však ve čtvrtek tvrdil, že ho média špatně pochopila. "Sdělili jsme, že zpráva o ohrožení přišla ze zahraničí. Na dotaz, jestli z Norska, jsem řekl: Nevím, možná," bránil se Schmarcz.

"Rozhodně jsem tím nechtěl tu spekulaci potvrdit," řekl mluvčí a odmítl komentovat dotaz, jak závažná zpráva ze zahraničí vlastně byla.

Jestli varování pocházelo z Norska a co v něm přesně bylo, nechce prozradit ani mluvčí norské tajné služby PST Martin Bernsen. "Neznáme důvod, proč česká policie zvýšila bezpečnostní opatření," řekl Bernsen MF DNES už v úterý.

V pátek ráno rozhodne policejní prezidium, zda v ulicích hlavního města zůstanou muži ozbrojení samopaly. "Bude zasedat štáb, tak uvidíme, jestli se hlídky omezí, nebo naopak posílí," řekla mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká.

Dopis od ambasády
Před dvěma dny navíc americká ambasáda varovala cizince žijící v Praze. Obeslala mezinárodní školy a zahraniční firmy sídlící v Česku varováním před teroristy. "Žádné konkrétní informace o tom, že chce někdo zaútočit, nemáme, ale nebezpečí terorismu je všudypřítomné, tak buďte ve střehu," píše se v dopisu.

Ambasáda doporučuje cizincům, aby se například vyhýbali turistickým atrakcím nebo se nezdržovali každý den na stejných místech. "Jsme z toho překvapení, říkáme si: Američané by nás přece nemátli nějakými poplašnými zprávami. Celá teroristická akce tím získává další rozměr," myslí si Tomio Okamura, který dopis také dostal, protože jeho syn chodí už devět let do místní britské školy.

"Jsme ve střehu, protože takové varování jsme od americké ambasády dostali vůbec poprvé," říká Okamura.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video