Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lampiony? Nebyly, ale už jsou opět v kurzu

  0:02aktualizováno  0:02
Dřevěná hůlka zakončená drátěným očkem, úzká svíčka a papírový pestrobarevný lampion. Tři drobné předměty za pár desetikorun, kterými je možné vyjádřit cokoli: podporu socialistickým myšlenkám, přízeň Jaroslavu Foglarovi a jeho Rychlým šípům, ale také nesouhlas s výstavbou nové drůbežárny. Do roku 1989 bylo poslání lampionů a s nimi spojených večerních průvodů jednoznačné. Nejvíce světélkujících procesí organizovali komunisté vždy 7. listopadu na počest oslav Velké říjnové socialistické revoluce.

"Přes nepřízeň počasí se pracující a mládež spojili v mohutný živý proud rozzářený lampiony. Toho, kdo zneužívá atmosféry ke zpochybňování významu VŘSR, označilo shromáždění za neobjektivního, který škodí procesu sociálního a hospodářského rozvoje," psala o plzeňských oslavách VŘSR v roce 1989 ČTK.

Dva týdny nato komunistický režim padl a lidé na čas na lampiony zapomněli. Když se například v roce 1993 pokusila pardubická radnice zakončit podzimní městské slavnosti lampionovým průvodem, neuspěla. Důvod byl jednoduchý: chyběly lampiony.

"Průvod se měl konat v předvečer Velké pardubické, ale lampiony buď v obchodech nebyly, nebo byly drahé, takže z průvodu sešlo," uvedl tehdy náměstek primátorky Roman Línek. Další rok si už radnice obnovení průvodů pojistila a z městského rozpočtu dopředu dětem koupila dvě stě nových lampionů.

Přestože desítky let byly lampionové průvody symbolem komunistických oslav, odborníci na lidové zvyky upozorňují, že procesí se zapálenými světly nejsou výsadou totalitního režimu.

"Je to jen pokračování tradičních průvodů se světly, které se pořádaly už od středověku. Lidé nejprve nosili při oslavách pochodně a později třeba lucerny zavěšené na tyči. Když se na přelomu 19. a 20. století otevřelo Japonsko a Čína okolnímu světu, nahradily lucerny barevné papírové lampiony," vysvětluje vedoucí oddělení historické etnologie Akademie věd Lydia Petráňová.

Ještě za vlády komunistů se tak někteří lidé pokoušeli využít rozsvícené lampiony i k jiným příležitostem než pouze k listopadové oslavě výstřelu z Aurory. Na počest 50. výročí vydání prvního kresleného příběhu Foglarových Rychlých šípů rozsvěcovali 17. prosince 1988 lidé v oknech svých bytů lampiony na protest proti zákazu vysílání televizního seriálu Záhada hlavolamu.

K protestům se však lampiony používají i nyní. Před třemi lety se například na česko-německé hranici u Všerub na Domažlicku sešlo v lampionovém průvodu pět set lidí proto, aby dali najevo, že nesouhlasí se záměrem německých podnikatelů postavit na českém území novou drůbežárnu. Rozsvícená barevná světla navíc doprovodili transparentem s heslem "Naše vejce nám stačí".

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.