Lahůdkářský podnik na Národní třídě v Praze láká labužníky už od roku 1916.

Lahůdkářský podnik na Národní třídě v Praze láká labužníky už od roku 1916. | foto: Robert Rambousek, MF DNES

Lahůdky mají domov na Národní

Z prvorepublikové trasy pražských labužníků Lippert–Zoufalý–Paukert zůstala do dnešních dnů jen posledně jmenovaná zastávka – lahůdkářství Jana Paukerta na Národní třídě.

"Naše firma má nejstarší lahůdkářskou tradici v Praze i v celých Čechách," říká s pýchou Richard Švec, pokračovatel tradice rodiny Paukertů.

Poprvé se dveře obchodu Jana a Štěpánky Paukertových otevřely v září 1916. Po zkušenostech u renomovaných evropských firem si založili vlastní exkluzivní lahůdkářský podnik v centru Prahy na Národní třídě.

Tehdy ještě v čísle 19, ve vedlejším domě, než kam jsou Pražané už desítky let zvyklí chodit. Rychlý rozmach firmy si vyžádal rychlou změnu adresy. Odehrála se v roce 1920.

"Zedníci probourali mezi oběma domy průchod a Paukertovi přenesli majetek a zboží. Jeden den se prodávalo v domě číslo 19, a druhý den v čísle 17," vzpomíná Švec.

Národní třída byla v té době českým korzem, k Paukertům chodila česká klientela, a naopak k největšímu konkurentu Lippertovi na Příkopy pražští Němci.

Čeští a němečtí zákazníci se potkávali u třetího z velkých pražských lahůdkářství – u Zoufalých, na rohu Jungmannovy ulice a Národní třídy.

"Paukert byl se Zoufalým kamarád, dokonce se domlouvali, kdy budou mít zavřeno, ale pro jistotu vždy poslal pikolíka, aby to zkontroloval," loví z paměti Richard Švec rodinnou historku ze zlaté doby podniku.

Slavní labužníci z Národního divadla
Umístění na Národní třídě mělo pro lahůdkářství velkou výhodu – naproti je Národní divadlo, o pár domů vedle sídlilo Topičovo nakladatelství a později Lidové noviny. U Paukertů si tak doslova podávali ruce přední umělci, spisovatelé i žurnalisté první republiky.

Mezi hosty restaurantu patřili například Jaroslav Seifert, Viktor Dyk, Vlasta Burian, Hugo Haas, Václav Talich, Hana Vítová, Jan Werich nebo Jiří Voskovec.

Jak se zvětšoval počet spokojených zákazníků, rozrůstala se na Národní třídě i firma – v zadním traktu domu, na místě bývalých stájí vyrostla vinárna U Fausta a Markétky. Tu si oblíbila další velká hvězda, Ema Destinnová.

"Sedávala tam vzadu ve třetím boxu a s oblibou si dávala žlutý francouzský likér Izarra," přibližuje Švec oblíbené místo operní zpěvačky v prostorách dnešní Paukertovy rybárny.

Štěstí nepřálo Paukertovým jen v obchodním, ale i v osobním životě. V roce 1918 se jim narodil syn Jan a o rok později i Jiří.

Další generace Paukertů
S Janem Paukertem mladším se pojí pokračování historie firmy. Začínal jako pikolík v podniku svého otce, pak po jeho vzoru projel při cestě na zkušenou polovinu Evropy. Potom byl vybrán, aby převzal rodinnou firmu. Jeho bratr odjel v roce 1938 do Ameriky a později bojoval jako příslušník československé zahraniční armády.

Tekutý poklad ve stropě                                                                                                                  V tomto roce ukryli otec a syn Paukertové před Hitlerem poklad. Ve stropě průchodu do vinárny zazdili tisíc dvě stě lahví nejlepších koňaků a likérů. V důmyslné skrýši přečkaly nejen nacisty, ale i komunisty. Ti podnik znárodnili v roce 1952.

Slavné lahůdkářství fungovalo i za komunismu. "Chodily sem nakupovat politické i partajní špičky, ale víc než na pultě toho bylo pod pultem," vzpomíná Švec. Jan Paukert strávil dobu komunismu jako dělník v ČKD.

Do vybourávání koňaků se pustil Jan Paukert mladší až po restitucích. To už do firmy Paukert přibral svého nevlastního syna Richarda Švece, ten je také dnes tím, kdo chod firmy řídí. "Starý pán", jak říká Švec Paukertovi, už ve svých 89 letech neopouští domek na Hanspaulce. A stejně jako se mění chutě lidí, postupně se mění i sortiment firmy.

"Dneska už by asi lidé nejedli tehdejší speciality, třeba roládu, která vznikla tak, že do krůty se vložila husa, do ní kachna a do ní ještě křepelka," přibližuje jednu ze specialit podniku Švec. Dnes podle jeho slov lidé chodí do lahůdkářství pro speciality studené kuchyně – například pro beef salát z hovězího masa a aspiku a vyhlášené chlebíčky.

Potomci slavných
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video