Ultrakomunisté z KLDR podle nich zřídili síť obchodních firem, které často mění jména, mají však jediný cíl: uspokojit Kima a jeho okolí. A tyto firmy, roztroušené po celé planetě, již najdou cestu, jak zboží do Pchjongjangu dopravit.
Organizace spojených národů uvalila sankce na Severní Koreu poté, co komunistický režim před týdnem ohlásil první úspěšný test jaderné zbraně. - více zde
OSN je Kimovi lhostejná
Michael Breen, autor biografie Kim Čong-il: Severokorejský Drahý vůdce, rovnou konstatuje, že obchod s luxusním zbožím je prakticky nemožné sledovat, a tedy i zakázat.
"Nejvyšší elitě je navíc lhostejné, co se v OSN děje," říká Breen, podle kterého jen v devadesátých letech zemřely v KLDR hlady zřejmě až dva miliony lidí.
Zajímavé líčení Kimova opulentního stylu pochází od Konstantina Pulikovského, moskevského diplomata, který diktátora provázel na cestě Ruskem. Tu Kim podnikl ve svém vlaku v létě roku 2001.
Žraločí ploutve a české pivo
Ruský diplomat tvrdí, že Kimův vlak s 16 vagony byl plný beden francouzských vín. Na železniční zastávky byli předem dopravováni živí humři, kteří byli konzumováni stříbrnými jídelními hůlkami.
Při zastávce v sibiřském Omsku Kim odmítl talíř nakládaných okurčiček, neboť to byly "nekvalitně marinované okurky z Bulharska, nepřipravené v autentickém ruském stylu".
Kniha Bradleye K. Martina s názvem V láskyplné péči otcovského vůdce obsahuje líčení japonského kuchaře Kendži Fudžimota, který se prohlašoval za Kimova specialistu na suši (na pizzu byl do KLDR povolán italský mistr).
Podle Fudžimota má Kim sklep s 10 tisíci lahvemi vína a každý týden si dopřává polévku ze žraločích ploutví. "Jeho bankety začínaly o půlnoci a trvaly do svítání. Nejdelší se protáhl na čtyři dny," uvádí kniha.
Fudžimoto, který prý pro Kima pracoval přes deset let, také tvrdí, že byl vysílán do světa na nákupy: pro české pivo, thajské ovoce papája, kaviár z Íránu, čínské melouny, ryby z Japonska a dánské vepřové.
