"Za chvíli z 'labáku' nezbude vůbec nic!" zlobí se horolezec Tomáš Sobotka, jeden z mnoha rozhořčených, kteří na svých specializovaných webech diskutují o sanaci pískovcových skal na levém břehu Labe.
Právě zde mají totiž horolezci řadu oblíbených lezeckých cest. A jejich obavy zesílily poté, co malebným labským kaňonem už od prázdnin duněly sbíječky a ze skalních věží Kazatelna a Otesánek nepřetržitě odpadávaly kusy kamení.
Skály ale nikdo záměrně neničí, ani zde nemá "zlatý důl" na vyhledávaný pískovec. Nestabilní bloky ohrožovaly frekventovanou železniční trať z Ústí nad Labem do Drážďan a jejich zajištění si objednala Správa železniční a dopravní cesty. A přestože se pracuje v prvním, a tedy nepřísněji chráněném území CHKO Labské pískovce, sbíječky zde budou znít až do konce roku. Pokud pod pískovcovými věžemi musí jezdit vlaky, musí být trať bezpečná.
"Zásah je veliký a opravdu se tam shazuje hodně kamenů. Někomu se může zdát nešetrný. Problém je, že ty nestabilní obrovské bloky nad železniční tratí tam jsou a bylo otázkou času, kdy spadnou," říká generální projektant Stanislav Štábl.
Jinde by to odstřelili
Ač se turistům i ochráncům přírody zásah v unikátní přírodě může zdát drastický, je mnohem šetrnější, než jak se ke skalám chovali naši předci. Většina teras pro místní domy, i materiál na jejich stavbu, je z místního pískovce. O kus dál - v Sasku - se těžil i na kompletní přestavbu historického jádra Drážďan.
"Volné bloky sundaváme hydraulicky a dole ze shozených kamenů stavíme zádržné valy pro případný pád dalších, menších kusů. Jinde v Evropě by to odstříleli, zabetonovali a hotovo. Ostatně ještě před deset lety se v labském kaňonu skály odstřelovaly běžně," říká Dušan Dufka z chomutovské firmy Strix, která sanaci provádí.
V celé oblasti od Děčína až po státní hranici je nestabilních bloků spousta. Proto je téměř celý kaňon po obou březích dlouhodobě sledován.
"Okolí Kazatelny je podle monitoringu vůbec nejkritičtějším místem. Kazatelna je navíc samostatná věž oddělená od ostatního masivu a mezi ní a ostatní skálou bylo obrovské množství nestabilních kamenů. I osmi set tunový blok, který tu věž odtlačuje dál od skal," popsal Štábl s tím, že nestabilní kameny v okolí lezeckých cest ohrožovaly i horolezce.
Odstraňují se jen uvolněné bloky
Nyní se zdá, že dva původně nesmiřitelné tábory - horolezci a firmy provádějící sanace - uzavřely příměří. "Prohlídka věží a masivů ukázala, že sanace se týká výhradně odstraňování volných kamenných bloků. Skály a lezecké cesty nejsou porušeny, v některých případech naopak vznikl prostor pro další prvovýstupy," uvádí správce horolezeckých cest na Děčínsku Jan Pleticha.
Navíc se obě strany dohodly, že horolezci se mohou kdykoli na postup prací přijít podívat.
Tragické pády skalHlídat skály a sundavat z nich kusy zvětralého kamene už v labském kaňonu bude asi potřeba navždy. Jen tak se dá předejít tragédiím, jako v historii. Například v únoru roku 1938 spadl obrovský kus pískovce na přádelnu ve Hřensku. K dosud nejmasivnějšímu pádu skal došlo v roce 1892 došlo v saské části údolí, v místech kde se těžil pískovec na obnovu Drážďan. Ze staré lomové stěny se utrhlo 150 000 m3 pískovce a neprůhledný prachový mrak se usazoval několik hodin. V dubnu roku 1978 zase dopadlo na silnici Děčín - Hřensko 2 700 m3 pískovce, když se utrhl masiv Baba Jaga. |
