Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plán na bourání Labské boudy stojí, čeká se na peníze EU i lepší počasí

  21:08aktualizováno  21:08
Budoucnost Labské boudy, devítipatrového kolosu na hřebeni Krkonoš, je stále nejistá. Plán státu hotel koupit a poté zbourat vázne na nejistých penězích od EU, které mají pokrýt velkou část nákladů, i domluvě s majiteli. Jestli je okolní půda znečištěná, se zjistí až poté, co rozmrzne.

K demolici Labské boudy v Krkonošském národním parku v nejbližší době nedojde | foto: MF DNES

Správa Krkonošského národního parku a jeho zřizovatel, ministerstvo životního prostředí, usilují o zbourání Labské boudy přes tři roky. Podle nich rozložitý dům z železa a betonu nemá v první, nejpřísněji chráněné zóně parku, co dělat.

Zatím však není jisté, zda stát na demolici horského hotelu a kultivaci prostoru skutečně získá peníze z evropských fondů, jak si loni naplánoval. Náměstek ministra Tomáš Tesař přitom v říjnu uváděl, že "úplně jasno bude do Vánoc." Ministerstvo dnes pouze zopakovalo, že "se o využití finančních prostředků z Evropské unie uvažuje".

Také se dosud neví, zda půda pod boudou a v jejím okolí je znečištěná. Ochránci přírody mají obavy například z lehkého topného oleje, kterým se hotel vytápí. "Míra kontaminace se musí zjistit pomocí sond, kterými je třeba navrtat podloží. Půda je ale promrzlá a leží na ní sníh, takže tyto práce ještě nejsou uskutečnitelné," říká mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.

Kvůli případnému odstraňování ekologických škod by cena projektu mohla vystoupat až ke sto milionům korun.

Poslední jednání s majiteli bylo v září

Ministerstvo se s vlastníkem hotelu, spediční a transportní společností Pumr & Ryba, také dosud nedohodlo na částce, kterou za hotel případně zaplatí. Sumu 30 milionů, kterou loni v září majitelé navrhli, odmítlo.

"Od té doby jsem s nimi nejednal. Byla výměna ministra a celá záležitost stojí," tvrdí jeden z majitelů horského objektu Martin Pumr. Podle ministerstva proběhnou další jednání, ještě ale nejsou naplánovaná.

"Pokud k dohodě nedojde, samozřejmě budeme pokračovat v provozu Labské boudy dál," podotýká Pumr.

V případě dohody se musí určit, jestli boudu koupí ministerstvo, nebo správa národního parku. "Teď je míček na straně našeho zřizovatele a ten musí o celém projektu rozhodnout," říká mluvčí parku Radek Drahný.

Naopak panuje shoda, že by po zbourání stavby stráň neměla zůstat úplně prázdná. Bouda totiž leží na křižovatce cest a pro bloudící návštěvníky hor funguje i jako důležitý orientační bod. "Proto je tam potřeba mít nějaké zázemí pro návštěvníky. Mohla by tam vzniknout menší dřevěná stavba bez ubytování a vývařovny, například jen s bufetem," popisuje Drahný.

Boudu brzdí její poloha a výdaje za energie

Současná bouda byla otevřená v roce 1975, kdy nahradila oblíbený dřevěný objekt z konce 19. století. Ten shořel v roce 1965 a místo něj na hřebenu Krkonoš vznikla dle dobových požadavků masivní budova určená zejména pro větší skupiny návštěvníků. 

Původní dřevěná Labská bouda na snímku z roku 1910

Původní dřevěná Labská bouda na snímku z roku 1910

Po sametové revoluci bouda přišla o přísun rekreantů ROH a byla několik let zavřená. Dnešní majitelé ji koupili v roce 1996, objekt zrekonstruovali a na Silvestra 2004 znovu otevřeli veřejnosti.

Už v roce 2007 se ale rozhodli Labskou boudu prodat. Do horského stavení se jim nepodařilo přilákat dostatek návštěvníků. V blízkosti není žádný lyžařský areál, k boudě nesmějí jezdit auta. Devítipatrové stavení v nadmořské výšce 1 340 metrů má navíc značné výdaje za energie.  

Varianta 2: Nebourat a přestavět

Kromě zbourání Labské boudy se objevují i plány na její zachování a přestavbu. Jeden takový loni vypracoval architekt Václav Odvárka. Ve svém diplomním projektu navrhl z devítipatrové budovy odstranit dvě podlaží, řadu přístavků a výplně některých stěn. Jedna část domu by měla podobu klasického hotelu, v otevřené kostře stavby by se nacházely malé dřevěné sruby a místo ke stanování pro alternativnější klientelu.

Návrh Václava Odvárky na proměnu Labské boudy.
Návrh Václava Odvárky na proměnu Labské boudy. - Pohled severovýchod
Návrh Václava Odvárky na proměnu Labské boudy.

„Provoz Labské boudy je velmi náročný a dostat ji do slušné ekonomiky vidím skoro jako nemožné. Tam jim lyžařské kurzy ani rodinné rekreace jezdit nebudou. Je to pro hodně úzkou klientelu, a ta provoz nezaplatí,“ uvádí krajinný ekolog a znalec Krkonoš Pavel Klimeš z Horního Maršova.

Labská bouda je dodnes v nabídce realitní kanceláře MT Progress. Cena "je k doptání u prodejce".

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
Po noční bouřce zůstanou stovky domácností bez proudu až do neděle

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.