Maso vypěstované z kmenových buněk krávy je podle jeho tvůrce prvním příkladem toho, co by mohlo být odpovědí na nedostatek jídla. Zároveň by mohlo pomoct bojovat proti globálnímu oteplování.
Karbanátek, který po usmažení ochutnají dva dobrovolníci, je výsledkem mnohaletého výzkumu nizozemského vědce Marka Posta, cévního biologa Maastrichtské univerzity. Post se snaží dokázat, že maso pěstované v Petriho miskách by se jednoho dne mohlo stát skutečnou náhradou za maso z chovaných hospodářských zvířat.
Maso vzniklo spletením dohromady zhruba 20 tisíc vláken proteinu vypěstovaného z kmenových buněk krávy v Postově laboratoři. To vědec smíchal s dalšími ingrediencemi, které se do karbanátků používají, jako je sůl, strouhanka a vaječný prášek. Šťáva z červené řepy a špetka šafránu pak pomohly docílit přirozenou "masovou" barvu.
Úspěch by podle Posta znamenal nejen chutný karbanátek, ale také možnost najít udržitelnou, etickou a ekologicky vstřícnou alternativu produkce masa. Pondělní demonstrace má jen dokázat, že Postův koncept funguje. Podle vědce by komerční produkce laboratorně pěstovaného masa mohla začít během následujících 20 let.
Růst spotřeby masa a klimatické změny
Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2006 průmyslové zemědělství přispívá ve "značném rozsahu" ke klimatickým změnám, znečišťování ovzduší, zhoršování půdy, spotřebě energií, odlesňování a poklesu rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů.
Zpráva nazvaná Dlouhý stín hospodářských zvířat dodala, že masný průmysl přispívá zhruba 18 procenty k celosvětovým emisím skleníkových plynů, a tento podíl neustále poroste úměrně tomu, jak spotřebitelé v rychle se rozvíjejících zemích, jako je Indie nebo Čína, konzumují stále více masa.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v projekci uvedla, že každoroční spotřeba masa stoupne na 376 milionů tun do roku 2030 z 218 milionů tun v letech 1997 až 1999.
