Elegantní obchodní dům, navržený na začátku 20. století slavným architektem bruselské secese Victorem Hortou, lákal v květnu 1967 zákazníky módním zbožím ze Spojených států.
Za ním se osudného pondělního odpoledne do budovy na populární nákupní třídě Rue Neuve vypravilo na dva tisíce lidí, možná jich bylo i více. Krátce po čtvrt na dvě si jeden ze zaměstnanců všiml kouře vycházejícího ze starého výtahu přebudovaného na sklad a zavolal na pomoc místní požární hlídku.
Trojici hasičů se ale oheň nepodařilo dostat pod kontrolu, k dispozici totiž měli jen ruční hasicí přístroje. Více než půl století starý obchodní dům nebyl vybavený moderním protipožárním zařízením, zcela v pořádku navíc nebylo ani značení únikových východů. Po přibližně deseti minutách spustili místní hasiči požární poplach, mnoho lidí si jej ale spletlo se zvonkem, který prodavačům ohlašoval konec polední pauzy. Teprve ve 13:34 někdo zatelefonoval na hasičskou stanici.
„Vyrazili jsme na místo se dvěma stříkačkami, žebříkem a sanitkou. Už z dálky jsme ale viděli ohnivý hřib, připomínající atomový výbuch, který se vznášel nad L’Innovation,“ vzpomínal na cestu k požáru hasič André Mulkay. První stříkačka dorazila k hořícímu obchodnímu domu ve 13:38 a její posádce se naskytl pohled na dějiště naprosté zkázy. „Přízemí už bylo v jednom ohni a lidé se snažili zachránit, jak to jen šlo,“ popsal situaci na místě požáru Mulkay.
Ústřední atrium L’Innovation, které v několika patrech obepínaly galerie zaplněné zbožím, působilo jako komín a plameny se díky tomu rychle šířily. Oheň přiživovaly i dřevěné schody nebo obložení stěn. Mezi návštěvníky obchodního domu vypukla panika, jež výrazně přispěla k vysokému počtu obětí. Někteří hledali spásu na střeše, odkud se šťastnějším podařilo uniknout na okolní budovy. Desítky lidí byly ale ušlapány a mnoha dalším se nepodařilo před plameny utéci.
Když hasiči konečně vyhráli svůj boj s ohněm, začal vycházet najevo rozsah tragédie, o které se mohli z krátkých zmínek v Rudém právu dozvědět i lidé v Československu. První zprávy hovořily o pěti desítkách mrtvých a 200 nezvěstných, ovšem s tím, jak postupovalo odklízení trosek, rostla i tragická bilance. Nakonec se zastavila na 323 obětech, což z požáru bruselského obchodního domu dělá zdaleka nejhorší tragédii belgických dějin.
Půl století staré neštěstí v L’Innovation, které šokovalo belgickou veřejnost, dodnes zůstává nejtragičtějším požárem v moderních evropských dějinách. O tři a půl roku později se v podobném šoku ocitla také sousední Francie, kde při požáru diskotéky Cinq-Sept nedaleko Saint-Laurent-du-Pont u Grenoblu na západě země zemřelo 146 lidí, většinou mladých mezi 17 a 30 roky. Ještě o devět lidí více pak zemřelo v listopadu 2000 při požáru lanovky v rakouském Kaprunu.
