Kyselé deště změnily barvu muchomůrky

Kyselé deště přispěly k mírné změně barvy malých muchomůrek zelených. Tvrdí to Jarmila Drábková z pražské motolské nemocnice a varuje před otravou. Jedovaté houby totiž mohou připomínat jedlé žampiony. Houbařům lékařka radí, aby hledali závojíček na nožce, který žampiony na rozdíl od muchomůrek nemají.

Podle jednatele České mykologické společnosti Miroslava Smotlachy měla muchomůrka zelená vždy bílou variantu. Připustil ale, že složení půdy a počasí mohou barvu hub ovlivnit.  Nebezpečí omylu opravdu existuje, dodal.

Muchomůrka napadá játra
Muchomůrka zelená je už v malém množství prudce jedovatá. Nebezpečí představuje především pro jaterní buňky. Otrava může vést až k jaternímu selhání, které se musí řešit akutní transplantací tohoto orgánu.

OTRAVA

Podle údajů České mykologické společnosti nebyla loni v Česku  zaznamenána ani jedna otrava muchomůrkou. Na Slovensku jich ale bylo 10 a na Ukrajině dokonce 150.

Příznaky otravy se přitom projeví až v okamžiku, kdy už jsou toxiny navázány na jaterní buňky.

"Žaludeční obtíže, nevolnost a průjem, který je pro otravu muchomůrkami typický, se projeví až za šest či dvanáct hodin. Někdy si lidé myslí, že mají průjem po sádle, na němž houby připravili, a léčí se pivem. Alkohol je ale na játra mor a v kombinaci s houbami také není dobrý," říká Jarmila Drábková.

Jako první pomoc poradila vypít roztok ze 150 mililitrů vody a lžíce aktivního uhlí a pak rychle vyhledat lékaře.

Muchomůrka zelená (Amanitaphalloides)

Je naší nejjedovatější houbou - obsahuje přes dvacet různých jedů. Šance na přežití závisí na množství snědených hub. Smrtelná dávka je něco kolem 50 gramů.

Vzhled
Kloubouk je olivově zelený a žlutozelený, mladší plodnice však mohou být i bílé. Má vysokou nohu (třen) a charakteristickým znakem je to, že spodní hlízovitá část vězí v otevřené pochvě. Prsten pod kloboukem je slabě rýhovaný, blanitý a splihlý. Vyskytuje se především v listnatých lesích - pod duby a buky. Roste od června do října.


,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video