Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před parlamentem v Kyjevě vybuchl granát, podezřelý je ve vazbě

  11:52aktualizováno  19:37
Mezi policisty chránící sídlo parlamentu v Kyjevě vybuchl v pondělí granát. Exploze zranila až 100 lidí, zejména policistů a příslušníků Národní gardy. Jeden policista podlehl svým zraněním. Podezřelého útočníka policie zadržela. Demonstrace vznikly kvůli schválení ústavní reformy, která rozšíří pravomoci oblastních úřadů.

„Několik vojáků Národní gardy bylo těžce zraněno, jejich životy jsou v ohrožení. Ministerstvo vnitra podniká okamžité kroky k nalezení a zatčení provokatérů,“ uvedl podle serveru Ukrajinska pravda ministerský poradce Anton Geraščenko. 

Velitel kyjevské policie Oleksandr Tereščuk oznámil, že exploze několik lidí zabila, jejich počet však neupřesnil. Agentura Reuters informovala o smrti policisty, kterého zabila střepina. Ministr vnitra Arsen Avakov později zprávu vyvrátil s tím, že policistu někdo zastřelil kulkou do srdce. „Zřejmě se u parlamentu i střílelo, kdosi využil hluku a zahájil palbu,“ řekl Avakov. Ministr vnitra však nakonec své tvrzení stáhnul a uvedl, že příčina smrti policisty byla střepina, jak se původně uvádělo. 

Mezi zraněnými jsou kromě příslušníků bezpečnostních složek i civilisté a novináři. Nejméně jeden policista přišel podle BBC o nohu, exploze mu ji utrhla pod kolenem.

Obranný granát F-1

Obranný granát F-1

Policie kvůli útoku zadržela asi 30 lidí. Zadržený je i muž, který granát mezi strážce zákona hodil. Podle Avakova jde o člena nacionalistické strany Svoboda a příslušníka dobrovolnické jednotky vládních sil Ihora Humeňuka. Muž se údajně k útoku přiznal. 

Policisté u něj našli i další zatím nepoužité explozivní zbraně, mezi nimi i vysoce nebezpečný sovětský obranný granát typu F-1. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vyzval k odsouzení útočníka na doživotí.

Policisté a vojáci, které výbuch odpoledne zasáhl, uklidňovali demonstranty před parlamentní budovou, kde odpoledne zákonodárci schválili návrh ústavních reforem výrazně rozšiřujících pravomoci oblastních úřadů.

Větší práva regionům přiznalo 265 poslanců, proti bylo 87

Parlament ústavní reformu projednával v prvním čtení, do dalších fází zákonodárného procesu muselo návrh pustit alespoň 226 poslanců. Podle oficiálního webu ukrajinského parlamentu podpořilo změnu ústavy 265 zákonodárců.

Proti návrhu bylo 87 poslanců, mezi jinými i zástupci strany Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. Pět zákonodárců se oficiálně zdrželo hlasování, dalších jedenáct nehlasovalo, zbytek do jednacího sálu nepřišel.

Už před hlasováním se proti návrhu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka postavila nacionalistická opozice, zejména poslanci Radikální strany a západoukrajinských stran Svépomoc a Svoboda.

Fotogalerie

Před parlamentem se sešlo několik set demonstrantů, kteří proti decentralizaci státní správy hlasitě protestovali. Ultranacionalisté z Pravého sektoru zablokovali svými automobily příjezdy k parlamentní budově. Pořádek ve městě se snaží zjednat 3 500 povolaných policistů.

Ve sněmovně panuje bouřlivá atmosféra, pokusy politiků zahájit diskusi zanikaly v hlasitých výkřicích a skandování „Hanba!“. Předsednickou tribunu zablokovali zastupitelé z Radikální strany, kteří dokonce jednací sál uzamkli zevnitř a odmítali poslance vpustit. Řečnickou tribunu později obsadili poslanci prezidentského Bloku Petra Porošenka s tím, že chtějí zabránit tomu, aby ji obsadil někdo jiný.

Podmínka pro mír v Donbasu

Návrh zákona o decentralizaci je klíčovou součástí politických dohod z letošního února, které měly rozbouřenému Donbasu přinést mír. Zákon dává donbaské samosprávě rozsáhlé pravomoci včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců, svobodného užívání ruštiny a práva na formování vlastních bezpečnostních struktur. 

Podle Porošenka by odmítnutí zákona znamenalo, že Ukrajina bude čelit Rusku sama, bez mezinárodní podpory. „Co by bylo, kdyby Nejvyšší rada dnes neschválila změny v ústavě? Řádově by vzrostla hrozba rozpadu proukrajinské mezinárodní koalice, z pořadu dne by zmizelo pokračování (protiruských) sankcí, které agresora velice bolí. Zcela reálnou by byla perspektiva, že tváří tvář agresorovi zůstaneme sami,“ varoval Porošenko v televizním vystoupení. Zároveň však již dříve uvedl, že částečná decentralizace země nepřizná Donbasu speciální status, po němž separatisté volají. 

Ústavní reformu čeká po úspěšném prvním čtení ještě druhé hlasování, kde už bude zapotřebí dvoutřetinové většiny, tedy nejméně 300 ze 450 hlasů. Blok Petra Porošenka, který prý bude pro reformu hlasovat jako jeden muž, má v jednokomorové sněmovně 224 poslanců.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.