Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V zajetí jsou stovky vojáků, tvrdí Kyjev. Rebelové chtějí vlastní volby

  9:43aktualizováno  11:59
V zajetí proruských separatistů na východě Ukrajiny dosud zůstává na sedm set příslušníků ukrajinských vládních jednotek. V úterý to uvedl šéf vyšetřovatelů ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Vovk. Na obou stranách současně začalo stahování těžkých zbraní. Předáci separatistických republik oznámili, že chystají vlastní volby namísto těch, které vyhlásil Kyjev.

Povstalec si podává ruku se zajatým ukrajinským vojákem ve vesnici Starobeševe (3. září 2014) | foto: AP

„Skutečně podle našich odhadů a seznamů zůstává v zajetí okolo 700 příslušníků ozbrojených sil. Jde o vojáky, příslušníky Národní gardy a některé představitele domobrany," vypočetl Vovk s tím, že vyjednávání o propuštění zajatých vojáků pokračuje. Dalších sedmnáct set Ukrajinců zmizelo beze stopy, dodal.

Krize na Ukrajině

Podle dostupných informací by další výměna zajatců mezi separatisty a ukrajinskou armádou mohla proběhnout ve středu.

Ze zajetí, do něhož během bojů na východě Ukrajiny padli ukrajinští vojáci či civilisté, se podle Kyjeva zatím podařilo osvobodit 1 200 lidí.

Údaje o počtech zajatců a osvobozených vojáků se výrazně liší. Počtem 1 200 osvobozených operoval už na začátku září prezident Petro Porošenko, údaje polních velitelů i ukrajinských politiků byly dosud značně nižší. Podle Porošenkovy poradkyně Iriny Heraščenkové drží separatisté v zajetí asi 2 400 lidí.

Začalo stahování těžké techniky

Výměnu zajatců na základě zásady „všichni za všechny“ předpokládají dohody o příměří domluvené 5. a 19. září v běloruském Minsku (o jednání v Minsku více čtěte zde).

Mluvčí ukrajinského velení Andrij Lysenko v pondělí večer hovořil o tom, že armáda začala s přípravami ke stažení těžké bojové techniky na vzdálenost 15 kilometrů od osídlených míst. Podle Lysenka stahování umožnil fakt, že útoky povstaleckého dělostřelectva ustaly a palba proti pozicím ukrajinské armády není vedena ani z ruského území.

To potvrzuje i ukrajinský analytik Dmytro Tymčuk, podle něhož se v noci na úterý výrazně snížila aktivita povstalců a ruských vojsk. Nebyly ani ostřelovány ukrajinské síly, na rozdíl od pondělí, kdy se válčilo například v okolí Mariupolu. Naopak podle zpravodaje agentury AFP se v úterý ráno opět střílelo z těžkých zbraní u doněckého letiště, které zůstává v rukou ukrajinských vojáků.

Proruští povstalci na východě Ukrajiny ohlásili, že začali stahovat svá děla od frontové linie tam, kde tak učinila i ukrajinská armáda. „Stáhli jsme dělostřelectvo, ale jen v těch místech, kde se obdobně zachovaly i ukrajinské vládní jednotky. Tam, odkud Ukrajinci děla nestáhli, jsme tak rovněž neučinili,“ řekl „premiér“ doněckých rebelů Alexandr Zacharčenko.

O částečném stažení těžkých zbraní informovali také rebelové v sousední Luhanské oblasti, uvedla agentura Interfax-Ukrajiny s tím, že ukrajinská strana tyto informace dosud nepotvrdila.

Tymčuk podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že na Ukrajině zůstávají ruské jednotky v síle nejméně čtyř praporů, ani se dosud nestáhly těžké zbraně do Ruska. Ruští specialisté prý také vytvořili protivzdušnou obranu hlavních povstaleckých bašt, Doněcka a Luhanska.

Chystáme vlastní volby

Předáci separatistů současně v úterý oznámili, že nedovolí na území svých mezinárodně neuznávaných „lidových republik“ uspořádat 26. října ukrajinské parlamentní volby, ale místo toho si uspořádají 2. listopadu vlastní hlasování.

„Plánujeme uspořádat 2. listopadu volby do parlamentu Doněcké lidové republiky a volby hlavy republiky. Žádné další volby nechystáme,“ řekl agentuře Interfax „premiér“ doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko. Totéž ohlásil také předák luhanských rebelů Alexej Karjakin. Podle agentury ITAR-TASS přitom rebelům chybí volební zákon, který však stíhnou do listopadu vypracovat a přijmout.

Ukrajinský parlament v nedávno přijatém zákonu, udělujícím povstaleckým územím rozsáhlou autonomii a široké pravomoci, předpokládal, že se zde místní volby odehrají 7. prosince. To však rebelové odmítli. Povstalci, kteří část oblastí ovládají, ukrajinské volby neuznávají a označují je za záležitost „cizího státu“.

Ukrajinská ústřední volební komise nedávno připustila, že na východě země se předčasné parlamentní volby uskuteční jen v menší části volebních okrsků. S ohledem na linii fronty je volební komise schopna zajistit hlasování v devíti z 21 volebních okrsků v Doněcké a ve čtyřech z 11 v Luhanské oblasti.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.