Kwasniewski vyhrál a zůstává prezidentem

Aleksander Kwasniewski bude i po příštích pět let polským prezidentem. Podle prvních odhadů výsledků totiž zvítězil už v prvním kole, když získal nadpoloviční většinu hlasů (56,1 procent). Znamená to, že se s největší pravděpodobností nebude muset ani konat druhé kolo voleb za čtrnáct dnů. Kwasniewského vítězství v prvním kole je velkou porážkou především pro kandidáta vládnoucí pravicové Volební akce Solidarity Mariana Krzaklewského.

Ten do poslední chvíle věřil v to, že se s Kwasniewským za čtrnáct dní sám utká. Krzaklewski získal necelých 14 procent hlasů. Krzaklewského prohru ještě zvýraznilo to, že podle prvních odhadů prohrál i s bývalým ministrem zahraničí Andrzejem Olechowským, kterého podporovala liberální Unie Svobody. Olechowski získal 18,1 procent hlasů.

Podle některých pozorovatelů může Kwasniewského triumf a Krzaklewského prohra urychlit rozpad menšinového pravicového kabinetu premiéra Jerzyho Buzka.

Kwasniewského výsledek se také považuje za potvrzení popularity levice, která by v případných předčasných volbách zvítězila podobně drtivě, jako Kwasniewski.

Oficiální výsledky oznámí polská Ústřední volební komise oznámí v úterý.

Několik vsí volby bojkotovalo
Obce v okolí východopolského města Ostrów Mazowiecka bojkotují první kolo prezidentských voleb. Jejich obyvatelé si tak na centrálních úřadech chtějí vynutit změnu města, pod jehož správu náleží. Bojkot oficiálně vyhlásily protestní výbory ve třech obcích, v dalších dvou ponechaly rozhodnutí na obyvatelích. "Z protestujících vsí zatím hlasovalo pouze několik voličů," uvedla předsedkyně obvodní volební komise v Godlewie Wielkém Krystyna Wašniewska.

Mnozí šli volit hned z kostela
Jak napsala agentura AFP, v této velmi katolické zemi se do volebních místností odebrali po odchodu z kostela již mnozí Poláci, přičemž vychutnali slunečnou a na toto období neobyčejně teplou neděli. K účasti ve volbách je naléhavě vyzvala i katolická církev. Lublinský arcibiskup Józef Zyčinski například označil neúčast za projev nevlastenectví a za nekorektní přístup.

Biskup Jakub Kostiuczuk vyjádřil naději, že za nového prezidenta bude možné zlepšení vztahu mezi římskokatolickou církví a ostatními církvemi v zemi.

Kwašniewski je jasným favoritem
Při posledním průzkumu veřejného mínění, který byl proveden čtyři dny před volbami, se pro Kwašniewského vyslovilo 57 procent respondentů, zatímco bývalý ministr zahraničí Andrzej Olechowski jich na své straně měl 17 procent a šéf vládní Volební akce Solidarita (AWS) Marian Krzaklewski 12 procent hlasů.

Bývalý prezident Lech Walesa se musel spokojit s podporou necelých tří procent dotázaných. Někdejší zakladatel odborového hnutí Solidarita, jenž v roce 1997 založil malou stranu Křesťanská demokracie III. Polské republiky, si je sám vědom, že jeho šance jsou zanedbatelné. "Nevěřím, že volby v Polsku něco změní," prohlásil, když ráno odevzdával svůj hlas v pobaltském Gdaňsku.

Tam hlasoval také Krzaklewski. "Nejsem nervózní. Bude to zajímavý boj," ujišťoval šéf AWS.

Kwasniewski zesměšnil papeže a popudil proti sobě Poláky
V odvysílaných záběrech Kwasniewski po vystoupení z helikoptéry vyzval šéfa prezidentské kanceláře národní bezpečnosti Marka Siwiece k políbení země poté, co Siwiec udělal na schůdcích ve vzduchu znamení kříže. Část polské společnosti to přijala jako nemístné zesměšňování hodnot svatých celému národu. Představitelé patnácti polských měst dokonce ve středu vyzvali Kwasniewkého k demisi, další by se měly připojit.

Volí i Poláci v zahraničí
Odevzdat své hlasy mohou rovněž Poláci přebývající za hranicemi země. Proto prezidentské volby probíhají například i v Polském kulturním středisku na bratislavském náměstí Slovenského národního povstání. Bezpečný průběh hlasování tu zajišťuje slovenská policie, která do budovy pouští pouze občany s polským pasem.

Žena vhazuje volební lístek se jménem kandidáta na prezidenta Polska. (8. října 2000)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video