Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli změnám klimatu narostou škody na majetku, děsí se pojišťovny

  20:23aktualizováno  20:23
Klimatické změny budou mít za následek teplejší zimy a méně sněhu. Naopak v létě přibude přívalových dešťů, povodní a vichřic. Taková je prognóza pro střední Evropu do konce století. Změny se razantně projeví na škodách na majetku, hlavně v létě, bojí se pojišťovny.

Povodně řádili loni například v Jeseníku nad Odrou | foto: Petr Žižka, MF DNES

Změnami klimatu a nárůstem extrémních projevů počasí se zabývala Česká asociace pojišťoven. Vychází ze zprávy klimatického panelu (IPCC - Intergovernmental Panel on Climate Change, pozn. redakce), která uvádí, že vzrostl počet přívalových srážek, a to dokonce i v místech, kde průměrné srážkové úhrny klesaly.

ZPRÁVA IPCC

Průměrná globální přízemní teplota vzroste podle zprávy do konce století o 2 stupně Celsia, v Evropě se očekává nárůst ještě větší. V důsledku tohoto se změní vzdušná cirkulace nad Evropou. Podle odborníků dojede k posunu atlantické cyklonální aktivity na sever a frekvence zimních vichřic způsobujících škody na kontinentu poklesne. Rychlost větru, a tedy i škody, budou v průběhu těchto událostí vyšší.
Při vyšší teplotě si dokáže atmosféra udržet až o 11 procent více vodní páry a atmosferické procesy budou proto mnohem dynamičtější.
Ve střední Evropě může v létě přijít delší a výraznější období sucha, ale více vodní páry v atmosféře bude mít za následek větší srážkové úhrny v přívalových deštích a dramatičtější průběh následných povodní. I v zimě mírně naroste úhrn srážek, což ovlivní zásobu sněhu na horách. Kvůli vyšší teplotě ale bude v zimě více pršet než sněžit a pravděpodobně se zvýší riziko povodní.

"Kromě rostoucí teploty dochází také k nárůstu extrémních projevů počasí, které způsobují neočekávané škody," informovala mluvčí České asociace pojišťoven Marcela Kotyrová s tím, že škody z těchto jevů bývají veliké, protože meteorologové tyto jevy nedokáží předpovědět s velkou jistotou.

Ničit budou především silnější letní přívalové deště, které stejně jako jarní tání mohou častěji způsobit povodně. A vítr zintenzivní.

Nakolik se škody způsobené počasím v dalších letech zvýší, nedokáží pojišťovny zatím určit. "Podle analytiků z Aon Benfield jsou to ale právě lokální letní bouřky a kroupy, které tvoří 40 až 50 procent celkových škod způsobených větrem," dodala Kotyrová s tím, že pojišťovny proto čekají, škody na majetku způsobí především letní události.

Extrémní počasí má na svědomí škody za miliardy

Nárůst extrémnějších jevů přitom pojišťovny evidují už několik let. "Největší průměrné škody způsobují povodně, nejčastějším živlem, který v posledních pěti letech řádil, byla vichřice. Za tuto dobu jsme evidovali celkem 46 tisíc případů," informoval mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa s tím, že jevy se po určitých intervalech opakují.

Největší větrná katastrofa, orkán Kyrill, zasáhla Českou republiku v lednu 2007. Pojišťovny měly nahlášeno téměř 80 tisíc pojistných událostí a 2,25 miliardy korun, celkové škody se vyšplhaly na 7,5 miliardy.

O rok později škodila v březnu vichřice Emma. "Na celém našem území bylo pojišťovnám hlášeno přes 38 tisíc škod v celkové výši 1,35 miliardy korun," doplnila Kotyrová.

Povodně u nás zatím ničí méně častěji než vichřice, zato s větší intenzitou. V červenci 1997 lidé v souvislosti s povodněmi na Moravě nahlásili více než 117 tisíc pojistných událostí.

ŠKODY Z POČASÍ

Údaje za posledních pět let:
* Nejčastěji škodila vichřice a tíha sněhu s námrazou, pak povodně a záplavy.
* Nejméně škod evidují pojišťovny od blesku, zemětřesení, výbuchu nebo sesuvu půdy - řádově stovky škod.
* Nejvyšší škody způsobují povodně a požáry.
* Nejčastěji poškozené regiony jsou severní a střední Morava - povodně. Tíha sněhu se projevuje v horských oblastech, letos i ve Středočeském kraji a v Praze.

"Pojišťovny klientům vyplatily 9,8 miliardy korun, celková škoda však dosahuje až 62,6 miliard," řekla mluvčí. Ještě větší celkové škody napáchaly povodně v Čechách v roce 2002, které lidem zničily věci za 73 miliard korun.

Nejméně u nás pak řádí zemětřesení a sesuvy půdy. "Ale i takové případy evidujeme, jen v roce 2005 jsme měli nahlášeno 24 škod, které vznikly zemětřesením," dodal za Kooperativu Káňa.

Bouřky s dešti nejdou přesně lokalizovat

Nárůst extrémních jevů potvrzuje i klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Podle něj by se neočekávané jevy měly objevovat častěji a zvýší se také intenzita, se kterou udeří.

Veliké škody tyto jevy podle Tolasze způsobují především kvůli dvěma faktorům: "Jevy, jako jsou bouřky nebo přívalové srážky, nelze přesně lokalizovat. A škody se zvyšují také s rostoucím bohatstvím. Když stejnou lokalitu zasáhl před dvaceti lety stejně intenzivní jev, nezničil toho za tolik peněz, jako dnes," uvedl Tolasz.

Dodal, že na rozdíl od přívalových dešťů se jim daří orkány a vichřice předpovídat dobře. "Orkány, které v minulosti u nás řádily, jsme dokázali přesně předpovědět. Na takové jevy se ale lze z hlediska majetku jen těžko připravit, v těchto případech jde spíše o ochranu životů," podotkl.

Šumava po řádění Kyrilla







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.