Nedostatek vody by tak mohl brzy vyvolat řadu napětí a soupeření mezi národy. Studie OSN je ale o něco optimističtější. Nedostatek vody sice bude zesilovat konflikty mezi státy, podle dostupných ukazatelů se však nedá předpokládat, že tyto spory přerostou ve skutečné války.
Již dnes hraje voda podstatnou úlohu například ve sporech na Blízkém východě. Právě tam je vzácnější než ropa. Za posledního půlstoletí vypuklo ve světě 507 mezistátních konfliktů kvůli vodě, z toho 37 provázelo násilí a 21 vojenské akce. Valná většina z nich se týkala oblasti Blízkého východu.
Pokud bude pokračovat rostoucí spotřeba vody a její plýtvání, do roku 2025 hrozí dvěma třetinám světa nedostatek pitné vody. Podle vůbec nejčernějšího scénáře by kolem roku 2050 mohlo čelit nedostatku vody až sedm miliard lidí v 60 zemích.
Česká republika se mezi 180 sledovanými zeměmi nachází v dostupnosti obnovitelných vodních zdrojů až na 148. místě. Z evropských zemí jsou na tom kromě Malty hůř pouze Dánsko a Kypr.
Ještě není pozdě krizi vyřešit, shodují se odborníci. K tomu je však zapotřebí dostatek politické vůle. Podle statistik OSN ve světě strádá nedostatkem pitné vody na 200 milionů lidí. Každoročně zemře na choroby způsobené kontaminovanou vodou a špatnými hygienickými podmínkami více než 2,2 milionu lidí. Pětina světové populace nemá přístup ke zdravotně nezávadné pitné vodě.
"Kdybychom měli více peněz, mohli bychom snad vyřešit většinu těchto problémů s vodou," uvedl Gordon Young, koordinátor studie. Podle něj by bylo potřeba padesát až sto miliard dolarů ročně. Výdaje na zásobování pitnou vodou a zabezpečení hygieny se nyní odhadují na 30 miliard dolarů ročně.
OSN vydala svou zprávu u příležitosti Mezinárodního roku vody. Ve druhé polovině března bude předložena v japonském Kjótu na Světovém fóru o vodě. Je prý nejucelenější a nejaktuálnější studií o stavu vodních zdrojů ve světě.
