Budapešťskou demonstraci svolal předseda nejsilnější opoziční strany Fidesz Viktor Orbán. Expremiér už v pátek dostal do ulic mezi až 80 tisíc lidí. Sešli se na před sněmovnou, kde si Gyurcsány nechal potvrdit mandát pro další vládnutí.
Ministerský předseda čelí tlaku opozice a ulice od 17. září, kdy rozhlas odvysílal jeho projev na uzavřeném stranickém shromáždění. Tehdy po vítězství v dubnových volbách se Gyurcsány nevybíravě přiznal k předvolebnímu lhaní o skutečném stavu ekonomiky.
Odvysílání nahrávky odstartovalo nepokoje, považované za nejhorší od pádu komunismu. Podle maďarských analytiků se premiérova pozice opět upevňuje, zatímco manifestacím dochází dech. Ta sobotní se začala rozcházet už po hodině.
Kaczynští rozdělili Varšavu
V centru Varšavy na sebe mohli narazit účastníci hned tří protestních shromáždění. Podle policie se jich zúčastnilo zhruba dvacet tisíc lidí, odhady organizátorů byly nejméně dvojnásobné.
Na pochod proti politice bratrů Kaczynských se vydalo na jedenáct tisíc Poláků. Vůdce opozice Donald Tusk vyzýval k novým volbám. "Kaczynski, jsme tady, abychom řekli dost! Dost! Polsko potřebuje nové volby. Chceme lepší život, lepší vládu," hřímal šéf Občanské platformy.
"Váza se definitivně rozbila a vlády Kaczynských už bylo dost. Jsou posedlí mocí a naprosto se zdiskreditovali," míní Ewa Szafraneková, která prý ještě před rokem Kaczynské volila.
Premiéra a jeho bratra prezidenta podpořilo před stalinistickým Palácem vědy a kultury asi osm tisíc stoupenců Kaczynského strany Právo a spravedlnost. "Dvojčata musí zůstat u moci, protože jedině oni jsou s to ozdravit zemi, vyčistit ji od komunistů a liberálů, kteří tolik let škodili," vysvětlila penzistka Janina Piotrowská.
Na pochod další vládní strany, ultrakonzervativní Ligy polských rodin, přišly asi dvě tisícovky radikálně naladěných přívrženců. Skandováním před sídlem ústřední banky se dožadovali uvěznění jejího guvernéra, architekta polských reforem Leszka Balcerowicze. Nesli transparenty s nápisy jako Stop eurosodomě.
Krizi na polské scéně, vyvolanou rozpadem vládní koalice po vyhození vůdce populistického hnutí Sebeobrana Andrzeje Leppera z vlády kvůli neshodám o státní rozpočet a o vyslání posil do Afghánistánu, ještě prohloubila korupční aféra okolo "kupování si" opozičních poslanců.
Opozice trvá na demisi vlády a vyhlášení předčasných voleb. Není jasné, zda se krize rozuzlí na příští schůzi parlamentu, jež začne v úterý. Premiér dosud nemá jistou podporu nadpoloviční většiny poslanců, ale ani opozice nemá k dispozici dvoutřetinovou většinu, nezbytnou pro rozpuštění Sejmu a vypsání předčasných voleb.
