"Neradi bychom kvůli prevenci útoků ve školách přišli o svoje soukromí," říká například studentka Tereza ze septimy pražského Gymnázia Jana Keplera.
I další gymnazisté v hodinové debatě s reportérkou MF DNES volali po důvěře a respektování soukromí. Co všechno považují za nepřípustné? Třeba i pohovory s psychologem, k němuž by měl směřovat každý, kdo by zrovna nebyl ve své kůži. Nemluvě o vyšetřování každého sebemenšího podezření, či dokonce o kontrole e-mailů.
Jenže střelba ve školách zřejmě brzy přinese přesně to, čeho se studenti bojí. Více sledování a více bezpečnostních kamer.
Kameru na každý dívčí záchodPřečtěte si blog čtenáře iDNES.cz. |
Na semináři, který se tento týden zabýval riziky spojenými s chováním dětí, náměstek ministra školství Jiří Kitzberger uvedl, že je třeba dát pedagogům větší pravomoci vůči problémovým dětem. A Tomáš Koníček z poradního sboru ministra vnitra hovořil o záměru zavést do škol kamerové systémy a další zařízení, která mají zajistit bezpečnost žáků.
A jak by se sami studenti zachovali, kdyby jim některý ze spolužáků připadal jako možný útočník?
"Kdybych si myslel, že někdo z mých spolužáků chystá nějaký útok nebo má jen nějaký problém, řekl bych to rodičům," vysvětluje jeden z besedujících studentů.
"Říct to ve škole už by zavánělo nějakým vyšetřováním," uvažuje.
Že hrozby spolužáků mohou být reálné, ukázal v Česku případ, který se stal v Novém Bydžově. Nedávno vyšlo najevo, že student tamního gymnázia plánoval bombový útok. Policie ho koncem března zatkla.
Sledování na internetu útokům nezabrání, myslí si studenti
Gymnazisté, kteří s reportérkou MF DNES debatovali o násilí na školách, jsou přesvědčeni, že sledování internetu státními institucemi by nebylo jako prevence násilí studentů účinné.
"Samozřejmě kdybych chtěl utajit, co mě třeba zajímá, utajím to," uvažuje student Tomáš.
Kdyby někdo ze spolužáků přišel s nápadem, že vyhodí školu do vzduchu, podporu by jistě nezískal. Na druhé straně studenti hledají i příčiny toho, že někdo k brutálnímu útoku přistoupí.
"Může za tím být obrovský tlak okolí, kdy od něj něco očekává rodina i škola," soudí Tomáš.
Jeho spolužáci vesměs přikyvují, z třicítky se jich debaty aktivně účastní necelá třetina. Další mladík zmiňuje případ studentky jiného pražského gymnázia, která před pár týdny spáchala sebevraždu. Pro okolí to byl šok, mezi studenty se říká, že za tím byl hlavně strach, že nezvládne školu.
"Máme toho do školy skutečně hrozně moc. Je těžké to zvládnout, a navíc nám kvůli tomu nezbývá čas na jiné zájmy či kamarády," říká z první lavice Tereza.
Její spolužačka Bára přidává zkušenost od známé z Německa: "Tam to je snad ještě náročnější."
Podle septimánů mohou být školní nároky jednou z příčin toho, že se do té doby nenápadný student stane hromadným vrahem. Zvláště když se k tlaku školy přidají rodiče s přáním, aby byly školní výsledky perfektní.
Hlavně se nelišit
Septimán Jiří uvažuje o tom, jakou roli hrají zvyky v rodinách.
"Moje babička mi vynadala jenom proto, že se jí zdálo, že se nebezpečně oháním nožíkem na dopisy. Ale v rodině toho kluka, který střílel ve škole v Německu, byly nezamčené zbraně."
Studenti se shodují v tom, že pokud se někdo od spolužáků liší, třeba vyznáním či zájmy, kolektiv z něj mnohdy udělá outsidera. Ale zdá se, že v této třídě nikoho takového nemají. Bavíme se také o tom, co je trápí a komu se svěřují, když si nevědí rady. Ukazuje se, že v tomhle směru jednoznačně vítězí rodiče. A naopak, právě jejich důvěru by studenti neradi zklamali.
Zástupkyně ředitele Gymnázia Jana Keplera Libuše Tomášková uznává, že nároky na mladé lidi jsou vysoké, mnozí z nich jsou však podle ní natolik ambiciózní, že si to sami přejí.
Ředitel jiné pražské školy – Arcibiskupského gymnázia – Richard Mašek souhlasí, že tlak na studenty je velký.
"Ale je v jejich silách to zvládnout," dodává ředitel.
|
