Studii vedli Scott Loarie ze Stanfordovy univerzity a David Ackerly z Berkeley. Se svými kolegy vypočítali, že průměrná rychlost přesunu přirozeného prostředí jednotlivých druhů na sever dosáhne během tohoto století 0,42 kilometru za rok.
|
"Průměrná rychlost přesunu přirozeného prostředí jednotlivých druhů na sever dosáhne během tohoto století 0,42 kilometru za rok." |
Tento průměr ale v sobě skrývá velké rozdíly: pro jehličnaté lesy z horských tropických a subtropických oblastí to bude jen 0,08 kilometru, zatímco u zaplavovaných prérií, mangrovových oblastí a pouští to bude až 1,26 kilometru.
Kromě toho v horském prostředí stačí přesun prakticky o několik výškových metrů, zatímco v rovině je potřeba počítat s mnohem delšími přesuny.
Problém je, že četné druhy nebudou schopny udržet s tímto tempem krok. "U asi třetiny prostudovaných životních prostředí bude přesun rychlejší, než jsou nejoptimističtější předpoklady možností migrace rostlin," uvádí se v komuniké Kalifornské akademie věd.
Situaci zhoršuje to, že velkou část přirozeného životního prostředí jednotlivých druhů narušil člověk, takže četné druhy "nebudou mít kam jít".
Zvířata a rostliny mohou vyrazit pryč z rezervací
Přírodním rezervacím, které, za předpokladu, že jsou dost velké, umožňují proti tomuto narušování bojovat, hrozí nebezpečí, že se z nich "odstěhují" druhy, které mají tyto rezervace chránit.
Stanfordova univerzita v jiném komuniké podle AFP upozorňuje, že za sto let bude v celosvětovém měřítku schopna udržet nynější klimatické podmínky jen méně než desetina chráněných oblastí.
