"Stromy v deštných pralesích mohou žít po staletí, možná i tisíciletí. Nikdo z nás proto nečekal, že věci se dají do pohybu tak rychle," řekl William Laurance z vědeckého institutu v Panamě, který se s několika kolegy věnuje změnám klimatu nad Amazonkou.
"Jen dvě dekády, což pro tisícileté dřeviny znamená zlomek sekundy, stačí k tomu, aby byl celý ekosystém vážně poškozen," vysvětlil Laurance. Na umírajících dřevinách jsou totiž závislé další organismy - zvířata i rostliny.
Podle vědců je hlavní problém v tom, že v důsledku těžby běžných dřevin mizí přirozená ochrana vzácných stromů, které rostou hluboko v pralese. "Když se systém rozpadne, horké větrné proudy z okolních pastvin proniknou do lesa a zabijí mnoho stromů, které se neumí bránit takovému tlaku," dodal další vědec Henrique Nascimento.
Vzácné druhy mizí
Mezinárodní vědecký tým zkoumá už dvaadvacet let kolem 32 tisíc stromů. "V centrální části amazonských pralesů je přes 250 přírodních druhů, které se rozkládají na ploše od deseti centimetrů po jeden hektar," píší vědci ve své zprávě.
Tyto komunity jsou devastovány především megalomanským kácením, požáry, průmyslovou těžbou dřeva a rostoucí velikostí polí určených pro pěstování sóji.
Za dobu, kdy vědci les sledují, prokázali, že přibližně pětina z několika nejrozšířenějších odrůd dřevin ztrácí na počtu. Jen u jedné desetiny z nich se prokázal opačný trend.
"Když se prales rozčlení, nejmenší šanci na přežití mají málo rozšířené, pomalu rostoucí, stromy, které poskytují potravu a domov zvířatům v pralese," zhodnotil vývoj William Laurance.
