Počet obětí jaderných pokusů, které Čína prováděla mezi roky 1964-1996, přitom stále roste. Podle japonského vědce jich může být až milion a půl. Příběhy z testovacího střediska Lop Nur v poušti Gobi se poprvé objevují až nyní, píší britské Times.
Čínští výzkumníci si při honbě za členstvím v elitním jaderném klubu nebrali servítky. Vojáci na koních se běžně pouze v plynových maskách vydávali proti atomovému hřibu nebo sbírali jaderný odpad holýma rukama.
Služba výzkumu za 390 korun
Muži a ženy, kteří sloužili čínskému atomovému zázraku, byli shromážděni v jednotce s označením 8023. "Členem skupiny jsem byl 23 let. Mým úkolem bylo jít do místa výbuchu a kontrolovat vybavení po testu," říká jeden z členů jednotky smrti.
"Po narození mojí dceři lékaři odhalili obrovský nádor na míše. Řekli mi, že je to kvůli testům. Prodělala dvě velké operace a teď denně prožívá nepopsatelné útrapy. A vše, co dostáváme od vlády, je 130 juanů (390 korun) měsíčně," dodává bývalý voják.
Vesnice pokryté radioaktivním prachem
O následky testů se zajímal japonský fyzik Jun Takada. Podle jeho výzkumu byly mnohé vesnice v oblasti podél hedvábné stezky v provincii Sin-ťiang pokryté radioaktivním prachem.
Tibeťané, převážně muslimští Ujguři a Číňané, kteří tyto oblasti obývají, velmi často umírali na leukémii a rakovinu a dodnes se tu rodí děti s velmi vážnými tělesnými vadami.
Mao Ce-tung rozhodl o vybudování jaderné bomby v roce 1955 a k prvnímu jadernému testu došlo 16. října 1964. Od té doby až do roku 1996 uskutečnil Peking v testovacím středisku Lop Nur 46 jaderných výbuchů. Jen jeden pokus se nezdařil, dalších 23 explozí proběhlo ve vzduchu a 22 pod zemí.
