Šéf volební komise oznámil, že voliči odmítli smlouvu o EU 529 478 hlasy proti 453 461. "Většina hlasů proti návrhu činí 76 017," prohlásil Peter Green. Místnost, ve které výsledek oznámil, byla naplněna odpůrci smlouvy a vzápětí po Greenově sdělení propukla v jásot.
Nejde o zpochybnění rozšiřování, míní české ministerstvo
České ministerstvo zahraničí nevidí irské v odmítnutí smlouvy z Nice zpochybnění rozšiřování Evropské unie. Resort zdůrazňuje nízkou účast v irském referendu. Z téměř tří milionů oprávněných voličů volilo jen asi 33 procent lidí.
Podle průzkumů veřejného mínění je v Irsku podle ministerstva podpora rozšiřování unie vysoká - děvětapadesátiprocentní. Nízká účastí Irů v referendu podle odboru přitom nemůže být důvodem pro zpochybnění jeho výsledku.
Havel: Není to hlas proti rozšíření
Prezident Václav Havel nevnímá výsledek irského referenda jako hlas proti rozšíření EU. "Já se domnívám, že to referendum, respektive jeho výsledek, vypovídá především o tom, že se Irové nechtějí žádným způsobem vzdát či omezit svou tradiční neutralitu," řekl Havel v italské Verbanii, kde se účastní summitu prezidentů středoevropských zemí.
Je přesvědčen, že s podobným problémem se bude muset vyrovnat řada dalších evropských zemí. "Rozhodně ale nechápu to referendum jako hlas proti rozšiřování EU," zdůraznil.
Verheugen: Dál se pojede stejně rychle
Irský nesouhlas nezastaví podle evropského komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena proces rozšíření. Proces bude pokračovat stejnou rychlostí a stejnou kvalitou, dodal Verheugen.
|
Niceskou smlouvou |
S jeho názorem nesouhlasí maďarský ministr zahraničí János Martonyi. Ten je zatím prvním představitelem ze zemí ucházejících se o členství v Unii, který na předběžné výsledky irského referenda reagoval. Myslí si, že Irové vydali rozšíření špatný signál.
O dalším postupu EU se rozhodne v pondělí
O tom, co postoj Irů znamená se začne Patnáctka zabývat na úrovni ministrů zahraničních věcí v pondělí. Záležitost zřejmě bude i stěžejním bodem agendy summitu v Göteborgu na konci příštího týdne.
Evropa bude zkoumat hlavně příčiny irského nesouhlasu. Pokud jimi jsou, jak tvrdí někteří pozorovatelé, odpor ke společné vojenské politice EU a obavy o osud irské neutrality, bylo by možné uvažovat o vyřazení země z těchto politik.
|
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že v Irsku převládá podpora přijetí nových zemí, aspoň ČR, Polska či Maďarska. Podle některých zdrojů se však zejména zemědělci reálně obávají, že kvůli rozšíření přijdou o dotace z Bruselu. |
Pokud se nenajde konkrétní možnost upravit pro Iry smlouvu, mohla by se podle politologa Petera Ludlowa EU dostat do potíží. Musela by se vrátit ke zvažovaným
improvizacím ze zmíněného roku 1992, kdy jednou z variant bylo nechat Dánsko žít podle minulé mutace základní smlouvy.
"Znamenalo by to, že by 14 členských států postupovalo podle Nice a Irsko podle Amsterodamu. Bylo by to nesmírně krkolomné. V každém případě by to znamenalo svolání nové mezivládní konference, přinejmenším aby rozhodla, jak bude Irsko hlasovat."
Irsko na členství vydělalo
Paradoxem zůstává, že se proti smlouvě, jež je považována za klíčovou pro budoucnost společenství, vyslovila země, která na členství v EU dosud nejvíce vydělala. Irsko bylo vždy označováno za vzor, za nejlepší příklad úspěchu evropského modelu solidarity a přerozdělování.
Za 28 let členství se propracovalo z jednoho z nejchudších a nejzanedbanějších koutů Evropy mezi nejlepší - v HDP na hlavu předhonilo v minulých letech dokonce Británii, svého někdejšího kolonizátora.
"Dvacet let seděli a dostávali peníze. Dokázali jich velmi dobře využít, vybudovali si však k členství ryze materialistický vztah. Intelektuální a politická debata o smyslu evropské integrace se tam nikdy nepěstovala," řekl politolog Ludlow.
|
CO SE DOHODLO V NICE |
|
- rozdělení hlasů v rozhodující Radě EU: velké země (Německo, Francie, Británie, Itálie) jich budou mít 29, Poláci a Španělé 27, menší Rumuni 15, Češi, Maďaři, Belgičané, Řekové a Portugalci po dvanácti, Rakušané spolu se Švédy a Bulhary po deseti, Slováci, Irové, Dánové či Finové po sedmi, Slovinci a pětkrát menší Lucemburčané po čtyřech. Rozhodnutí je schváleno, pokud získá 71 až 73 procent hlasů a podporu prosté většiny zemí EU - rozdělení křesel v Evropském parlamentu: ze 744 poslanců bude po dvaceti z České republiky a z Maďarska. To je o dvě křesla méně než má mít stejně velká Belgie, Řecko a Portugalsko. Polsko bude mít 52 europoslanců a Slovensko třináct - Evropská komise: v této „vládě“ unie má mít každý stát od roku 2005 jednoho zástupce. Poté, co počet jejích členů překročí 27, rozhodne Rada EU o snížení jejich počtu pod 27 a o zahájení rotace, kdy v každém období některé státy nebudou mít svého komisaře. Předseda Evropské komise bude volen většinou členů EU, ne už jednomyslně. - „rakouský zákon“: po diplomatické blokádě Vídně se nyní unie shodla, že k podobným krokům lze sáhnout jen při vážném porušení lidských práv z podnětu třetiny EU a se souhlasem čtyř pětin unie - většinové hlasování: bude se používat k schvalování politik EU v oblasti průmyslu a služeb i u posílené spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra. Ve většině navrhovaných oblastí však přechod k tomuto hlasování neprošel - posílená spolupráce: skupina zemí unie smí i bez souhlasu všech ostatních zahájit integrační kroky ve všech oblastech kromě obrany |
