Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli Irům potrvá rozšiřování EU déle

  20:59aktualizováno  20:59
I když si Česko stále myslí, že by mohlo do EU vstoupit již v roce 2003, bude to zřejmě trvat déle. Tentokrát za to nemůže nepřipravenost země na vstup, ale Irové. Ti totiž řekli v referendu "ne" loňským dohodám z Nice, které kromě reforem evropských institucí stanovily i podmínky přidružení kandidátských zemí. Irští odpůrci tak zhatili naději, že bude s usnesením souhlasit všech patnáct členských států. Teď se bude Evropa muset znovu sejít na společné konferenci.

Šéf volební komise oznámil, že voliči odmítli smlouvu o EU 529 478 hlasy proti 453 461. "Většina hlasů proti návrhu činí 76 017," prohlásil Peter Green. Místnost, ve které výsledek oznámil, byla naplněna odpůrci smlouvy a vzápětí po Greenově sdělení propukla v jásot.

Nejde o zpochybnění rozšiřování, míní české ministerstvo
České ministerstvo zahraničí nevidí irské v odmítnutí smlouvy z Nice zpochybnění rozšiřování Evropské unie. Resort zdůrazňuje nízkou účast v irském referendu. Z téměř tří milionů oprávněných voličů volilo jen asi 33 procent lidí.

Podle průzkumů veřejného mínění je v Irsku podle ministerstva podpora rozšiřování unie vysoká - děvětapadesátiprocentní. Nízká účastí Irů v referendu podle odboru přitom nemůže být důvodem pro zpochybnění jeho výsledku.

Havel: Není to hlas proti rozšíření
Prezident Václav Havel nevnímá výsledek irského referenda jako hlas proti rozšíření EU. "Já se domnívám, že to referendum, respektive jeho výsledek, vypovídá především o tom, že se Irové nechtějí žádným způsobem vzdát či omezit svou tradiční neutralitu," řekl Havel v italské Verbanii, kde se účastní summitu prezidentů středoevropských zemí.

Je přesvědčen, že s podobným problémem se bude muset vyrovnat řada dalších evropských zemí. "Rozhodně ale nechápu to referendum jako hlas proti rozšiřování EU," zdůraznil.

Verheugen: Dál se pojede stejně rychle
Irský nesouhlas nezastaví podle evropského komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena proces rozšíření. Proces bude pokračovat stejnou rychlostí a stejnou kvalitou, dodal Verheugen.

Niceskou smlouvou
se loni v prosinci zavázali představitelé členských zemí EU k reformě evropských institucí. Současně přijali i závazky spojené s perspektivou rozšiřováním unie.

"Takové referendum v jedné zemi nemůže zablokovat největší a nejdůležitější projekt politické a hospodářské budoucnosti jednotné Evropy," dodal.

S jeho názorem nesouhlasí maďarský ministr zahraničí János Martonyi. Ten je zatím prvním představitelem ze zemí ucházejících se o členství v Unii, který na předběžné výsledky irského referenda reagoval. Myslí si, že Irové vydali rozšíření špatný signál.

O dalším postupu EU se rozhodne v pondělí
O tom, co postoj Irů znamená se začne Patnáctka zabývat na úrovni ministrů zahraničních věcí v pondělí. Záležitost zřejmě bude i stěžejním bodem agendy summitu v Göteborgu na konci příštího týdne.

Evropa bude zkoumat hlavně příčiny irského nesouhlasu. Pokud jimi jsou, jak tvrdí někteří pozorovatelé, odpor ke společné vojenské politice EU a obavy o osud irské neutrality, bylo by možné uvažovat o vyřazení země z těchto politik.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že v Irsku převládá podpora přijetí nových zemí, aspoň ČR, Polska či Maďarska. Podle některých zdrojů se však zejména zemědělci reálně obávají, že kvůli rozšíření přijdou o dotace z Bruselu.

Unie by se zřejmě řídila zkušeností z roku 1992, kdy Dánové odmítli v referendu Maastrichtskou smlouvu. Uchlácholit se je posléze podařilo tím, že se Dánsko ve zvláštním ustanovení vyloučilo z účasti na jednotné měně, společné bezpečnostní politice a některých dalších dílčích aktivitách. Občané se pak v dalším referendu vyslovili pro.

Pokud se nenajde konkrétní možnost upravit pro Iry smlouvu, mohla by se podle politologa Petera Ludlowa EU dostat do potíží. Musela by se vrátit ke zvažovaným
improvizacím ze zmíněného roku 1992, kdy jednou z variant bylo nechat Dánsko žít podle minulé mutace základní smlouvy.

"Znamenalo by to, že by 14 členských států postupovalo podle Nice a Irsko podle Amsterodamu. Bylo by to nesmírně krkolomné. V každém případě by to znamenalo svolání nové mezivládní konference, přinejmenším aby rozhodla, jak bude Irsko hlasovat."

Irsko na členství vydělalo
Paradoxem zůstává, že se proti smlouvě, jež je považována za klíčovou pro budoucnost společenství, vyslovila země, která na členství v EU dosud nejvíce vydělala. Irsko bylo vždy označováno za vzor, za nejlepší příklad úspěchu evropského modelu solidarity a přerozdělování.

Za 28 let členství se propracovalo z jednoho z nejchudších a nejzanedbanějších koutů Evropy mezi nejlepší - v HDP na hlavu předhonilo v minulých letech dokonce Británii, svého někdejšího kolonizátora.

"Dvacet let seděli a dostávali peníze. Dokázali jich velmi dobře využít, vybudovali si však k členství ryze materialistický vztah. Intelektuální a politická debata o smyslu evropské integrace se tam nikdy nepěstovala," řekl politolog Ludlow. 

CO SE DOHODLO V NICE

 - rozdělení hlasů v rozhodující Radě EU: velké země (Německo, Francie, Británie, Itálie) jich budou mít 29, Poláci a Španělé 27, menší Rumuni 15, Češi, Maďaři, Belgičané, Řekové a Portugalci po dvanácti, Rakušané spolu se Švédy a Bulhary po deseti, Slováci, Irové, Dánové či Finové po sedmi, Slovinci a pětkrát menší Lucemburčané po čtyřech. Rozhodnutí je schváleno, pokud získá 71 až 73 procent hlasů a podporu prosté většiny zemí EU

- rozdělení křesel v Evropském parlamentu: ze 744 poslanců bude po dvaceti z České republiky a z Maďarska. To je o dvě křesla méně než má mít stejně velká Belgie, Řecko a Portugalsko. Polsko bude mít 52 europoslanců a Slovensko třináct

- Evropská komise: v této „vládě“ unie má mít každý stát od roku 2005 jednoho zástupce. Poté, co počet jejích členů překročí 27, rozhodne Rada EU o snížení jejich počtu pod 27 a o zahájení rotace, kdy v každém období některé státy nebudou mít svého komisaře. Předseda Evropské komise bude volen většinou členů EU, ne už jednomyslně.

- „rakouský zákon“: po diplomatické blokádě Vídně se nyní unie shodla, že k podobným krokům lze sáhnout jen při vážném porušení lidských práv z podnětu třetiny EU a se souhlasem čtyř pětin unie

- většinové hlasování: bude se používat k schvalování politik EU v oblasti průmyslu a služeb i u posílené spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra. Ve většině navrhovaných oblastí však přechod k tomuto hlasování neprošel

- posílená spolupráce: skupina zemí unie smí i bez souhlasu všech ostatních zahájit integrační kroky ve všech oblastech kromě obrany

 

 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Podle médií mladík, po němž pátrají...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.