Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli hvězdám Praha potemní

  9:10aktualizováno  9:10
Praha - Jedna z okras pohledu na noční Prahu - osvícený Hrad - se stane jen romantickou vzpomínkou. Hvězdáři totiž chtějí Pražanům nabídnout kvalitní pohled na planety, mlhoviny, souhvězdí a jiná vesmírná tělesa. Brání jim však příliš světla z uličních lamp a právě i reflektorů, které osvětlují historické památky. Světlo, které míří vzhůru či oslňuje obyvatele i oblohu, je přitom považováno za znečištění ovzduší.

Proto astronomové prosadili do nového zákona o ovzduší články, které nařizují změnu osvětlení v celé republice.

V Praze tak kvůli petřínské hvězdárně bude muset potemnět nejen Pražský hrad, ale i všechny další stavby, které se nacházejí v okruhu do jednoho kilometru od budovy planetária.

"Kus Pražského hradu už by nesměl být osvětlen tak jako nyní," upozornil Jaroslav Kotek, předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení. Totéž by platilo například i pro Strahovský klášter, chrám svatého Mikuláše a Loretu.

Osvětlený Hrad zdobí metropoli již téměř sto let

Tradice elektrického slavnostního osvětlení Pražského hradu začala oslavami desátého výročí vzniku Československé republiky v říjnu roku 1928.

Tehdy byly lampy instalovány pouze pro tuto významnou příležitost. "Podle tehdejších ohlasů v tisku lidé osvětlení vřele vítali," uvedl Zdeněk Synáček, ředitel Správy Pražského hradu.

Další kusé zmínky o slavnostním osvětlování Pražského hradu jsou z poválečného období. Zkrášlení panovnického sídla bylo funkční v podstatně menším rozsahu než nyní, technicky odpovídalo své době. "Slavnostní osvětlení podobající se dnešnímu bylo instalováno až koncem šedesátých let dvacátého století," řekl Synáček.

Do roku 1990 byl Pražský hrad slavnostně nasvětlován pouze při příležitosti státních svátků nebo ve významných dnech, tedy šest až osm dní v roce.

Od roku 1990 jsou reflektory na Pražský hrad nasměrovány denně od setmění až do půlnoci, v létě, kdy se turisté procházejí Prahou celou noc, o hodinu déle.

Hvězdáři však upozorňují, že rozhodně nechtějí okamžitě zhasnout všechny lampy. "Nejsme militanti, kteří by hned rozstříleli všechna světla v Praze. Jen chceme dosáhnout toho, aby radnice nahradily současná stínidla plochými a světlo skutečně směřovalo na ulice, a ne do vzduchu," uvedl Pavel Suchan z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. To, že nebudou moci být osvětlené historické památky jako nyní, lze podle něj vyřešit správným namířením světelných kuželů, případně osvětlením shora.

Vzhledem k tomu, že Kancelář prezidenta republiky zajišťuje odborné analýzy a posudky, které budou podkladem pro konečný verdikt prezidenta Václava Havla, rozhodla se správa Hradu tento zákon ani jeho dopady zatím nekomentovat. "Pro Pražský hrad bych byl ochoten udělit výjimku," uvedl v této souvislosti Pavel Suchan.

Odpůrci nového zákona však upozornili na jeho další nedostatky, které se nijak netýkají Hradu ani jiných památek, ale běžného systému osvětlení. Ten by se totiž musel podstatně změnit. "V Praze by zvýšené náklady na rekonstrukci veřejného osvětlení představovaly stovky milionů korun," odhadl Kotek.

Vyměnit by bylo nutné i litinová svítidla, vyráběná podle vzoru historických plynových luceren. "Výměnu za cloněná svítidla s plochým krytem ve vodorovné poloze nechceme naráz, stačí zařízení obměňovat v rámci obvyklých a nutných oprav," uvedl Suchan z petřínské hvězdárny.

Podle něj však nyní záleží na ministerstvu životního prostředí, které je tvůrcem prováděcí vyhlášky k zákonu, až tento dokument bude přesně říkat, jaká světla mohou kde svítit.

Pohled na osvícené Hradčany, dominující noční Praze, již zřejmě nebude pravidelnou samozřejmostí. (27. února 2002)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.