A Kubíčkova fotka ve spise skutečně byla. A co víc, bylo tam uvedeno i jeho jméno a další údaje. V Kubíčkovi hrklo. Jenže nepatřil ani mezi podezřelé, ani obžalované, ani mezi svědky. Jeho fotografii si prostě policisté "vypůjčili" z kartotéky záložních fotek k občanským průkazům, aby provedli takzvanou rekognici - tedy porovnání různých osob sloužící k určení pachatelů.
Šlo o noční klub Atlantis a policisté měli podezření, že majitelé klubu se podílejí na organizovaném zločinu, na odvlékání žen do ciziny a kuplířství. "Byl to vztek, bezmoc a obava, co tomu řeknou lidé z okolí," říká Kubíček. Cheb je totiž malé město, kde se nic neutají. A navíc mu to může uškodit v zaměstnání.
"Co kdyby advokátovu fotografii uviděl ve spise jeho klient, kdyby tam nahlédl třeba jako svědek?" ptá se. Nebyl však sám. Ve spise byl kromě jiných další advokát, a dokonce jeden soudce okresního soudu.
Advokát Kubíček a Ivo Mlátilík se obrátili na soud. Byli přesvědčeni, že založení fotografie do spisu bylo porušením jejich práv na soukromí, a chtěli, aby soud nařídil odstranění fotek ze spisu. "Vy dáte s důvěrou někam svou fotku. A pak zjistíte, že se někde objeví, a nikdo se vás na nic nezeptá. Je občan povinen dělat figuranta? Ne? A fotografie se souhlas netýká?" ptá se advokát obou vyfotografovaných mužů, Petr Bayer.
Jenže jejich stížnostem nevyhověl ani krajský, ani vrchní soud. A ministerstvo vnitra poslalo k případu toto stanovisko: "Je možné užívat fotografie třetích osob bez jejich svolení za účelem rekognice. Cílem je identifikovat obviněného mezi nezúčastněnými osobami."
Ve čvrtek konečně dospěla Kubíčkova a Mlátilíkova stížnost k Ústavnímu soudu. Jenže ten případ po čtyřech hodinách odročil na neurčito.
