Dvě věty jsou v protikladu. A přitom popisují tutéž událost a obě jsou v učebnici téhož předmětu. Liší se jen datum vydání.
"Událostmi 25. února 1948 byl pokojnou ústavní cestou dovršen zápas dělnické třídy o politickou moc," učili se o datu, od kterého dnes uplynulo sedmapadesát let, v občanské nauce sedmáci ještě v roce 1982.
Dnešní sedmáci se o únorovém puči učí něco jiného: "Únorem 1948 Československo nastoupilo cestu ke komunistické totalitě."
Nástup komunismu přepsal učebnice. "Zasáhlo to všechny předměty, od hudební výchovy až po matematiku. Pamatuji si třeba kapitolu o motorech ve fyzice. Nechyběla tam zmínka, že právě takové motory měly sovětské tanky, které nás v roce 1945 osvobodily," vzpomíná František Morkes z pražského pedagogického muzea.
Matematika v sedmé třídě základních škol patří odjakživa zlomkům. Na tom se nezměnilo nic. Přesto se i učebnice počtů už dvakrát z gruntu přepisovaly.
Poprvé po roce 1948. A podruhé, když komunistický režim v listopadu 1989 padl. Ideologie totiž promluvila do všech učebnic a jejich kapitol. Ideologie promluvila i do zlomků.
"Motospojka dostala rozkaz předat zprávu z místa B veliteli tankové kolony," začíná v učebnici matematiky z roku 1982 jeden z desítek příkladů na procvičování zlomků.
Učitelka: I děti se smály
Dnešní děti rozkrývají tajemství početních operací na situacích, které jsou jim nejspíš bližší. Právě kapitole o zlomcích v učebnici matematiky pro sedmé třídy vévodí příklad dvou rodin, které se sejdou na letišti před odletem na dovolenou. A porovnávají, které letadlo poletí dřív.
Trojčlenku si zase děti před lety osvojovaly na modelech sovětských aut. Dnes jim ji učitelé vykládají na kurzu západoevropských měn.
Osvojit si nové příklady nebylo pro učitelku matematiky a českého jazyka Alenu Homolovou ze základní školy na pražském Pankráci složité.
"Dobrý učitel matematiky už tehdy věty, jako že Sovětský svaz má stokrát lepší výkonnost hospodářství než imperialistické Spojené státy, ze zadání příkladů vypouštěl. Dětem, kterým to zapalovalo, by totiž jinak byl k smíchu," vzpomíná Homolková.
Sama to prý tak dělala. "Třeba v příkladech na procvičení procent jsem pravidelně vynechávala úderníky a jejich úchvatné výkony," vysvětluje.
Také učebnice literatury byly plné perel. "Když jsem měla učit, že Josef Václav Sládek byl proletářský básník, nešlo mi to z pusy. Prostě nešlo. V takových případech jsem si vytvářela vlastní skripta," říká.
Ingolstadt místo Družby
Pravidlo pro přepis všech učebnic po 25. únoru 1948 bylo prosté: vše, co pocházelo ze socialistického bloku, muselo být nejlepší, největší a nejvýkonnější. A naopak to, co vytvořil kapitalistický svět bylo třeba upozadit, nebo aspoň zmenšit.
Jen neradi v kapitole o pozemní dopravě přiznali autoři komunistické učebnice zeměpisu, že ropovodů a plynovodů mají nejvíc Spojené státy.
Hned v následující větě se to proto pokusili "napravit". "Nejdůležitější mezistátní význam má ropovod Družba vedoucí z hlavních naftových polí Sovětského svazu do socialistických zemí střední Evropy," píší.
V té současné učebnici zeměpisu si ropovod Družba vysloužil jen mnohem kratší zmínku. Víc se kniha rozepisuje o jeho konkurenci : "Výstavbou ropovodu z německého Ingolstadtu do Kralup a Litvínova se naše republika napojí na západoevropský rozvodný systém."
Zatímco v matematice či zeměpisu se zachoval alespoň základ - tedy početní operace či kapitola o dopravě, v takové občanské výchově po roce 1989 nezůstal kámen na kameni.
