Co víte o EU? Vyzkoušejte si kvíz |
„Budeme mít prezidenta a myslím, že i společnou zahraniční politiku. Nebo ne? To je všechno, co o tom vím,“ řekl zpravodajskému serveru Euronews.net starší Belgičan v ulicích Bruselu.
„Obávám se, že se nic nezmění,“ řekla jiná francouzsky mluvící žena na náměstí Place du Luxembourg nedaleko Evropského parlamentu. „Myslím si ale, že je to smlouva pro budoucnost, že bude sloužit k tomu, aby Evropa byla silnější.“
„Pomůže to, zlepší to ekonomickou situaci v Evropě, myslím, že to bude velmi přínosné, protože budeme trochu organizovanější s porovnáním s minulým uspořádáním Unie,“ viděl optimisticky začátek platnosti Lisabonské smlouvy anglicky mluvící student, který navštívil belgickou metropoli.
Podle analytika z belgického Centra evropské politiky Janise Emmanouilidise „EU potřebuje tuto novou smlouvu, aby k občanům vyslala signál důvěry“.
LISABONSKÁ SMLOUVA V PRAXICo se změní pro Česko |
A co se změní?
Reformní Lisabonská smlouva doplňuje a rozšiřuje původní smlouvy o Evropské unii (Římskou, Maastrichtskou, Amsterodamskou a Niceskou), ale nenahrazuje je. Hlavní změny, které přináší, jsou:
1. Vznik funkce stálého předsedy EU (takzvaného europrezidenta), který je volen na dva a půl roku. Prvním europrezidentem se stal belgický premiér Herman Van Rompuy, který bude pořádat summity a řídit EU, což byl úkol vždy hlavního představitele právě předsedající země.
2. Vznik funkce Vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku (ministr zahraničí EU), který by mě získat větší vliv na mezinárodním poli. Jeho funkce zkombinuje pravomoci současného vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany a komisařky pro vnější vztahy Benity Ferrerové-Waldnerové. První ministryní zahraničí EU se před necelými dvěma týdny stala Catherine Ashtonová.
3. Od roku 2014 se měl snížit počet eurokomisařů. Dosud platí, že každý členský stát má v Komisi svého zástupce a od roku 2014 se uvažovalo o postupném snížení eurokomisařů a jejich střídání. Na summitu Evropské rady v prosinci 2008 ale evropští představitelé vyslyšeli žádost Irů, aby si každý členský stát mohl ponechat svého zástupce i po roce 2014.
4. Od roku 2014 bude pro schvalování některých evropských „zákonů“ nutný souhlas alespoň 55 procent členských států, ve kterých zároveň žije alespoň 65 procent unijních obyvatel, což může oslabit menší státy EU.
5. Ve zhruba sedmdesáti okruzích se zruší právo veta (týká se především energetiky a ekologie), čímž se urychlí rozhodování Unie. Na druhou stranu bude moci EU rozhodnout i proti vůli některého z členských států. V nejpodstatnějších věcech (daně, obrana, zahraniční politika) právo veta zůstane.
