Ať tu pravdu pravdoucí tedy Brusel slyší - my Češi si tu jdeme po krku. Jsme i pěkní břídilové.
Pošleme coby svého prvního komisaře do evropské "vlády" politika, kterého nepodporuje ani celá koalice, natož opozice. Pošleme ho jako poslední, nějak se tu totiž nemůžeme dohodnout.
Vybral si ho sám premiér tak říkajíc proti všem, žádnou extra personu. Ani do své vlády ho přece nevzal.
Tak vynikající to tedy byl kandidát! Vladimír Špidla má, co chtěl. Ale proč má na amatérský výběr doplácet renomé České republiky?
Protože má premiéra, který si umanul Kužvarta, a proto měl Kužvarta. Už nemá. Protože má vládu, jejíž koaliční součásti s kandidátem nesouhlasily, leč nestál jim za jakýkoliv střet s (částí) ČSSD.
Karel Hvížďala v tomto listě před měsícem napsal: "Podle chování, výkonnosti, kreativity a dynamičnosti našeho komisaře bude posuzována celá republika." Dnes to zní jako černý humor.
ODS v pátek, ještě před Kužvartovou demisí, vyzvala k výběru nového kandidáta na eurokomisaře. Nebylo by od věci přemýšlet i nad výběrem nového premiéra? Špidlova "kádrová politika" je neomylně špatná.
Prezidentskou blamáž mu však mohla vyčítat nanejvýš sociální demokracie. Blamáž s výběrem prvního Čecha v Bruselu, té vizitky našich schopností a politické erudice, mu může vyčítat každý občan.
I tak se dá předpokládat, že bude vysvětlena jako "provozní zádrhel, který vláda rychle napraví", a loď popluje dál... Americký filozof Emerson řekl, že trocha čestnosti je lepší než jakákoliv kariéra.
Miloš Kužvart si snad může myslet, že smysl výroku svým rezignačním gestem naplnil.
A premiér?
