Kužvart se bojí vytunelování Šumavy

  • 7
Praha, Plzeň - Ministr životního prostředí Miloš Kužvart se bojí, že Národní park Šumava by mohl být vytunelován. Za přímou hrozbu považuje úspěch lidoveckého poslance Libora Ambrozka. Tomu se podařilo prosadit do návrhu zákona pasáž, podle které by část správy parku měla vykonávat nová obecně prospěšná společnost.

Na straně ministra je i správa parku, Ambrozka podporují ekologičtí aktivisté. Spor se týká klíčové otázky: Kdo, za jakých podmínek a pod čí kontrolou bude v parku hospodařit.

Ambrozek a jeho spojenci ministrovo nařčení rezolutně odmítli. Tvrdí, že vznik obecně prospěšné společnosti má především zajistit, aby byla v parku kontrola oddělena od hospodaření. "Jde například o to, aby o množství pokácených stromů rozhodoval někdo jiný než ten, kdo je kácí," zdůvodňuje návrh Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

"Prošel pozměnovací návrh, aby se správa parku rozdělila na dva subjekty, z nichž jeden by byl obecně prospěšnou společností. Ta by byla nestátní společností a hmotný majetek, který by jí byl svěn jako nepeněžitý vklad, by musel být odstátněn. Odstátnění v podstatě znamená  privatizaci. Tady se konečně ukazuje - nejen podle hesel - jak je kdo 'zelený'. Tady je vidět, kdo a jak uvažuje o budoucnosti parku," tvrdí ministr, podle něhož vznik zmíněné společnsti otevírá cestu k tunelování Šumavy.

Kužvart upozorňuje, že park skrývá obrovské bohatství v podobě dřeva na pokácení v hodnotě minimálně pěti miliard korun. "Toto je bonbónek, pro který se vyplatí pomocí polopravd něco prosazovat," konstatoval ministr.

Ambrozek ministrova tvrzení považuje za legrační i za důkaz nepochopení smyslu obecně prospěšné společnosti. Zdůrazňuje, že správa parku by do ní vůbec nemusela vkládat pozemky a nemovistosti. "Rozpočet správy parku činí zhruba čtvrt miliardy ročně a schvaluje ho sněmovna. Součástí rozpočtu na příští rok by tedy mohl být peněžitý vklad do společnosti," poznamenal poslanec.

Mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík se ale domnívá, že představitelé a zaměstnanci společnosti by byli přímo zainteresováni na ziscích z hospodaření v parku. "Dnes jsou finančně absolutně nezávislí na tom, zda vytěží jeden nebo tísíc stromů. V obecně prospěšné společnosti bude každý změstnanec závislý na tom, kolik dříví se vytěží. Nedovedu si přestavit, že lesník v parku bude každý měsíc počítat výplatu podle toho, kolil z parku vyveze dříví. To je proti smyslu národního parku," soudí Kantořík.

Ambrozek i zástupci ekologického Hnutí Duha, které jeho návrh podporuje, to však považují za zcela absurdní. "Obecně prospěšná společnost by nemohla privatizovat, zcizit ani jinak nakládat s pozemky či budovami v parku, protože by je nikdy nevlastnila. Zůstaly by majetkem státu," argumentuje mluvčí hnutí Karolína Šůlová.

Upozorňuje navíc, že podle návrhu by obecně prospěšnou společnost řídila správní rada, do níž by třetinu členů jemnovla správa parku a dvě třetiny rada parku, v níž jsou zastoupeny kraje, obce i nezávislí odborníci.

"Návrh na zřízení obecně prospěšné organizace vychází z praxe v mnoha zemích západní Evropy, kde se o veřejné statky stará veřejnoprávní organizace. Úvahy o tunelování jsou směšné. Můj návrh jasně říká, že společnost by založila správa parku a ta by jí svěřila pouze majetek potřebný k plnění jejích funkcí - napříkald lesnické mechanismy. Společnost by v podstatě byla servisní organizací parku, pro který by vokonávala činnosti, které by si správa objednala," řekl Ambrozek.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video