"Určitě patří k té lepší části vlády," tvrdí i šéf ekologické komise ODS Vladislav Bízek. Za správný krok ministra považuje například rozhodnutí, aby Státní fond životního prostředí pomohl těm školám, kasárnám či nemocnicím, které nesplnily zákon o ochraně ovzduší a neodsířily do konce roku své kotelny.
"A co se týče vystupování v televizi a v novinách, patří k nejlepším ve vládě. Zatím neudělal žádnou mediální chybu," dodává Bízek.
"Já v tuto chvíli v zásadě nevidím nic, co bych mu vytkl," říká sociolog Ivan Gabal, který oblast životního prostředí dlouhodobě sleduje. "Naprosto unikátní je silný tandem tvořený vyjednavačem s Evropskou unií Bedřichem Moldanem a právě Kužvartem, kteří společně tlačí resort životního prostředí dopředu," míní Gabal.
Také ekologičtí aktivisté si zatím na Kužvarta příliš nestěžují.
"Ve vládě patří rozhodně k těm lepším, a to nejen kvůli svému věku, ale především díky tomu, co dělá," souhlasí například Jan Beránek z Hnutí Duha. Oceňuje, že do expertního týmu posuzujícího účelnost dostavby jaderné elektrárny Temelín prosadil Kužvart i zástupce svého ministerstva.
"Myslím, že na to, v jaké vládě pracuje, jsou jeho výsledky docela dobré," přidává se předseda ekologického hnutí Děti Země Jindřich Petrlík. Ministra chválí třeba za to, že zamezil stavbám dalších magistrál v Praze.
JE DOBRÝ, ALE...
Mnozí odborníci však k pochvale na Kužvartovu adresu jedním dechem připojují: Ano, je vcelku schopný, ale některé záležitosti bych řešil jinak.
"Připadá mi, že Kužvart je více 'zelený' než já. Projevuje se to například v názoru na stavbu dálnic," připomíná bývalý náměstek ministra životního prostředí Bízek.
Nejsilnější opoziční strana před několika dny Kužvarta vyzvala, aby se nestavěl do cesty plánované stavbě dálnice přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Ministrovi úředníci totiž neudělili Ředitelství silnic a dálnic výjimku ze zákona, která je nutná k tomu, aby tato státní organizace mohla dálnici přes chráněnou oblast postavit.
Ministr sice může rozhodnutí svých úředníků ještě změnit, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by stavbu povolil. A ekologické organizace dávají Kužvartovi najevo, že stojí za ním.
"Mám dojem, že Kužvart chce za každou cenu dělat populární kroky," naznačuje Skalický.
Bízek přidává kritiku: "Ve státním rozpočtu se mu sice podařilo prosadit dodatečné peníze na krajinotvorné programy, což je jistě dobře, ale já bych se spíše snažil získat více peněz na stavbu čistíren odpadních vod a budování kanalizace. Myslím, že nás bota tlačí právě v této oblasti." Evropská unie uplatňuje velmi přísná kritéria při sledování čistoty vodních toků - a ministerstvo uznává, že republika nestačí tyto podmínky včas splnit.
"Když to přeženu, v rozpočtu není vůbec kapitola 'čistírny'," kritizoval ministra i jeho ekonomický náměstek Erik Geuss, který z úřadu už odešel.
Kužvart namítá, že nedostatek peněz zavinil nedobrý stav ekonomiky. "Je to jako ve snědeném krámu," brání se ministr.
Na jméno nemohou Kužvartovi přijít těžební společnosti, jež zatím marně usilují o to, aby jim ministerstvo umožnilo prozkoumat ložiska zlata. TVX Bohemia důlní ho dokonce obvinila ze střetu zájmů, protože ministrův bratr - právník Petr Kužvart - se angažuje v "protizlatých" aktivitách v Kašperských Horách.
Ministr Kužvart je neústupný a netají se svým názorem, že průzkum a případná těžba zlata nemají v republice co dělat.
BITVY VE VLÁDĚ
"Ve vládě se mi pracuje dobře," odráží Kužvart otázky, jak vychází se svými kolegy, kteří mají naprosto odlišný názor třeba na práci temelínské komise nebo na plánovanou dálnici přes České středohoří. "S některými hospodářskými resorty byly rozpory i v minulých vládách, nevidím v tom problém," říká.
Ale kdepak, samozřejmě to je problém, oponují ekologové.
"Myslím, že to ve vládě vůbec nemá lehké," usuzuje sociolog Jan Keller, který bývá označován jako ideolog ekologických iniciativ. "Předpokládalo se, že to bude mít hodně těžké s ministrem průmyslu Grégrem, ale bohužel to vypadá, že ani ministr dopravy Peltrám nesplnil nic z očekávání, které do něho vkládala ekologická hnutí." První bitvu s ministrem Grégrem svedl Kužvart už v době, kdy ještě neoschl podpis prezidenta pod jejich jmenovacími dekrety.
Grégr tehdy prohlásil, že by temelínská komise měla být zrušena.
Proti tomu se postavil Kužvart a spor nakonec museli hasit vicepremiéři Mertlík a Špidla.
Kužvartovi se příliš nezamlouvalo ani to, že Grégrův úřad dosadil do vedení elektrárenské společnosti ČEZ ředitele Škody Praha, která je generálním dodavatelem Temelína.
A už začíná doutnat další konflikt: Grégr chce, aby ve Stráži pod Ralskem pokračovala těžba uranu, jeho mladší kolega je proti.
Ve sporu je Kužvart i s ministrem dopravy Antonínem Peltrámem, který prosazuje stavbu dálnice přes České středohoří.
"Ochranářská obec čekala, že se Peltrám jednoznačně postaví na stranu Kužvarta," upozorňuje Keller, který plán na stavbu této komunikace bere jako nebezpečný útok na podstatu chráněných území.
S ministrem zemědělství Janem Fenclem se Kužvart zase marně dohaduje, zda se na životní prostředí vrátí kompetence ve vodním a lesním hospodářství, o které úřad přišel za ministrování Františka Bendy.
TO NEJTĚŽŠÍ PŘIJDE
Sociolog Ivan Gabal odhaduje, že nejtěžší boje Kužvarta teprve čekají. "Jde o to, jestli se prosadí jako jedna z vedoucích osobností vlády a dostane v kabinetu odpovídající prostor," zdůrazňuje Gabal.
Kužvart jako by Gabala slyšel: nedávno vcelku nenápadně oznámil, že by se chtěl stát jedním z místopředsedů sociální demokracie, čímž by získal i větší politický vliv. "V evropských sociálních demokraciích ekologie dominuje," vysvětluje Kužvart.
"Pokud skutečně bude kandidovat, je těžké odhadnout, jestli bude zvolen," hodnotí Kužvartovy šance jeden z jeho stranických kolegů.
Podle Gabala bude jen dobře, pokud Kužvart větší vliv skutečně získá. "Myslím, že ministerstvo životního prostředí bude v jisté fázi při přibližování k Evropské unii důležitější než ministerstvo zahraničí," odhaduje sociolog.
Životní prostředí a udržitelný rozvoj jsou totiž podle Gabala naprosto klíčovou záležitostí.
"Myslím, že Kužvart by měl do koncepcí dalšího rozvoje vnášet perspektivu 21. století, jeho kolega ve vládě - ministr Grégr přináší spíše perspektivu 19. století," konstatuje Gabal.
"A co se týče vystupování v televizi a v novinách, patří k nejlepším ve vládě. Zatím neudělal žádnou mediální chybu," dodává Bízek.
"Já v tuto chvíli v zásadě nevidím nic, co bych mu vytkl," říká sociolog Ivan Gabal, který oblast životního prostředí dlouhodobě sleduje. "Naprosto unikátní je silný tandem tvořený vyjednavačem s Evropskou unií Bedřichem Moldanem a právě Kužvartem, kteří společně tlačí resort životního prostředí dopředu," míní Gabal.
Také ekologičtí aktivisté si zatím na Kužvarta příliš nestěžují.
"Ve vládě patří rozhodně k těm lepším, a to nejen kvůli svému věku, ale především díky tomu, co dělá," souhlasí například Jan Beránek z Hnutí Duha. Oceňuje, že do expertního týmu posuzujícího účelnost dostavby jaderné elektrárny Temelín prosadil Kužvart i zástupce svého ministerstva.
"Myslím, že na to, v jaké vládě pracuje, jsou jeho výsledky docela dobré," přidává se předseda ekologického hnutí Děti Země Jindřich Petrlík. Ministra chválí třeba za to, že zamezil stavbám dalších magistrál v Praze.
JE DOBRÝ, ALE...
Mnozí odborníci však k pochvale na Kužvartovu adresu jedním dechem připojují: Ano, je vcelku schopný, ale některé záležitosti bych řešil jinak.
"Připadá mi, že Kužvart je více 'zelený' než já. Projevuje se to například v názoru na stavbu dálnic," připomíná bývalý náměstek ministra životního prostředí Bízek.
Nejsilnější opoziční strana před několika dny Kužvarta vyzvala, aby se nestavěl do cesty plánované stavbě dálnice přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Ministrovi úředníci totiž neudělili Ředitelství silnic a dálnic výjimku ze zákona, která je nutná k tomu, aby tato státní organizace mohla dálnici přes chráněnou oblast postavit.
Ministr sice může rozhodnutí svých úředníků ještě změnit, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by stavbu povolil. A ekologické organizace dávají Kužvartovi najevo, že stojí za ním.
"Mám dojem, že Kužvart chce za každou cenu dělat populární kroky," naznačuje Skalický.
Bízek přidává kritiku: "Ve státním rozpočtu se mu sice podařilo prosadit dodatečné peníze na krajinotvorné programy, což je jistě dobře, ale já bych se spíše snažil získat více peněz na stavbu čistíren odpadních vod a budování kanalizace. Myslím, že nás bota tlačí právě v této oblasti." Evropská unie uplatňuje velmi přísná kritéria při sledování čistoty vodních toků - a ministerstvo uznává, že republika nestačí tyto podmínky včas splnit.
"Když to přeženu, v rozpočtu není vůbec kapitola 'čistírny'," kritizoval ministra i jeho ekonomický náměstek Erik Geuss, který z úřadu už odešel.
Kužvart namítá, že nedostatek peněz zavinil nedobrý stav ekonomiky. "Je to jako ve snědeném krámu," brání se ministr.
Na jméno nemohou Kužvartovi přijít těžební společnosti, jež zatím marně usilují o to, aby jim ministerstvo umožnilo prozkoumat ložiska zlata. TVX Bohemia důlní ho dokonce obvinila ze střetu zájmů, protože ministrův bratr - právník Petr Kužvart - se angažuje v "protizlatých" aktivitách v Kašperských Horách.
Ministr Kužvart je neústupný a netají se svým názorem, že průzkum a případná těžba zlata nemají v republice co dělat.
BITVY VE VLÁDĚ
"Ve vládě se mi pracuje dobře," odráží Kužvart otázky, jak vychází se svými kolegy, kteří mají naprosto odlišný názor třeba na práci temelínské komise nebo na plánovanou dálnici přes České středohoří. "S některými hospodářskými resorty byly rozpory i v minulých vládách, nevidím v tom problém," říká.
Ale kdepak, samozřejmě to je problém, oponují ekologové.
"Myslím, že to ve vládě vůbec nemá lehké," usuzuje sociolog Jan Keller, který bývá označován jako ideolog ekologických iniciativ. "Předpokládalo se, že to bude mít hodně těžké s ministrem průmyslu Grégrem, ale bohužel to vypadá, že ani ministr dopravy Peltrám nesplnil nic z očekávání, které do něho vkládala ekologická hnutí." První bitvu s ministrem Grégrem svedl Kužvart už v době, kdy ještě neoschl podpis prezidenta pod jejich jmenovacími dekrety.
Grégr tehdy prohlásil, že by temelínská komise měla být zrušena.
Proti tomu se postavil Kužvart a spor nakonec museli hasit vicepremiéři Mertlík a Špidla.
Kužvartovi se příliš nezamlouvalo ani to, že Grégrův úřad dosadil do vedení elektrárenské společnosti ČEZ ředitele Škody Praha, která je generálním dodavatelem Temelína.
A už začíná doutnat další konflikt: Grégr chce, aby ve Stráži pod Ralskem pokračovala těžba uranu, jeho mladší kolega je proti.
Ve sporu je Kužvart i s ministrem dopravy Antonínem Peltrámem, který prosazuje stavbu dálnice přes České středohoří.
"Ochranářská obec čekala, že se Peltrám jednoznačně postaví na stranu Kužvarta," upozorňuje Keller, který plán na stavbu této komunikace bere jako nebezpečný útok na podstatu chráněných území.
S ministrem zemědělství Janem Fenclem se Kužvart zase marně dohaduje, zda se na životní prostředí vrátí kompetence ve vodním a lesním hospodářství, o které úřad přišel za ministrování Františka Bendy.
TO NEJTĚŽŠÍ PŘIJDE
Sociolog Ivan Gabal odhaduje, že nejtěžší boje Kužvarta teprve čekají. "Jde o to, jestli se prosadí jako jedna z vedoucích osobností vlády a dostane v kabinetu odpovídající prostor," zdůrazňuje Gabal.
Kužvart jako by Gabala slyšel: nedávno vcelku nenápadně oznámil, že by se chtěl stát jedním z místopředsedů sociální demokracie, čímž by získal i větší politický vliv. "V evropských sociálních demokraciích ekologie dominuje," vysvětluje Kužvart.
"Pokud skutečně bude kandidovat, je těžké odhadnout, jestli bude zvolen," hodnotí Kužvartovy šance jeden z jeho stranických kolegů.
Podle Gabala bude jen dobře, pokud Kužvart větší vliv skutečně získá. "Myslím, že ministerstvo životního prostředí bude v jisté fázi při přibližování k Evropské unii důležitější než ministerstvo zahraničí," odhaduje sociolog.
Životní prostředí a udržitelný rozvoj jsou totiž podle Gabala naprosto klíčovou záležitostí.
"Myslím, že Kužvart by měl do koncepcí dalšího rozvoje vnášet perspektivu 21. století, jeho kolega ve vládě - ministr Grégr přináší spíše perspektivu 19. století," konstatuje Gabal.
