Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kuvajt se Saddáma bojí i nebojí

  16:08aktualizováno  16:08
Sirény civilní obrany kvílejí. Oprašují se stany pro chemickou očistu a evakuační plány pro školy. Kuvajt se připravuje na případnou iráckou odvetu za americký útok. Ale narozdíl od srpna 1990, kdy začala válka v Zálivu, teď nikdo neprchá do Saúdské Arábie. V malé, na ropu bohaté zemi se ani neprodává moc plynových masek a jen málokdo dbá vládních instrukcí a připravuje si domácí útočiště, píše agentura AP.
Kuvajt má obavy z Iráku

Kuvajt má obavy z Iráku - Člen speciálních kuvajtských jednotek hlídá čtvrť Salwa v hlavním městě Kuvajt City, často navštěvovanou cizinci. Kuvajt zpřísnil bezpčnostní opatření kvůli možné irácké odvetě za chystaný americký útok. (15. října 2002) | foto: ČTK

"Nebojíme se Saddámových biologických a chemických zbraní, protože jsme v bezpečných rukou," vysvětluje dobrovolník civilní obrany 39letý Navál Maradží.

Po válce v Perském zálivu v roce 1991, která zemi osvobodila od sedmiměsíční irácké okupace, Kuvajt podepsal s USA obranný pakt. Dohoda počítá s preventivním rozmístěním zbraní a celoročními vojenskými cvičeními s nepočetnou kuvajtskou armádou.

Politicky se Kuvajt snaží distancovat od měření sil mezi Irákem a USA. Faktem však je, že metropole Kuvajt je asi devět hodin jízdy od Bagdádu, a proto panují obavy, že irácký prezident je s to zaútočit rychle.

Americký prezident George Bush obviňuje Saddáma z podpory terorismu a z hromadění zakázaných zbraní hromadného ničení. Ačkoliv jasné rozhodnutí ohledně války dosud nepadlo, americký Kongres Bushovu vojenskou akci s cílem svrhnout iráckého prezidenta posvětil a Pentagon nenápadně posiluje svou vojenskou přítomnost v oblasti.

Klíčové jednotky americké armády a vojenského námořnictva jsou vysílány do Kuvajtu, na jehož území už působí 1000 amerických vojáků. Válečné letouny USA využívají kuvajtských základen k hlídkování v bezletové zóně nad jižním Irákem, jež byla vytvořena na ochranu iráckých šíitů, kteří povstali proti Saddámovi.

"Jsme přesvědčeni, že Saddám má chemické a biologické zbraně, ale nemyslím si, že s nimi zmůže cokoliv," míní Sámir Avadí, usrkávající v nákupním středisku ovocný koktejl. Za války v Perském zálivu si doma nachystal uzavřenou místnost a podomácku vyrobené obličejové masky. Dojde-li na nejhorší, udělá prý totéž.

Podle psychologa Džasíma Hadždžíi lze laxní postoj z větší části připsat popírání skutečnosti. Navíc podle něj "nultá hodina" ještě nenastala, Bush a OSN se stále ještě dohadují. "Dojde-li na nejhorší, úzkost a obavy vzrostou," říká.

Podle předního činitele civilní obrany podplukovníka Fahda Butího Kuvajt aktivuje nouzové plány pro nemocnice, silnice a zásobárny vody. "Vláda se chystá distribuovat zhruba dva miliony plynových masek za subvencované ceny," vysvětluje. Není si jist kdy, ale nákup tolika masek si podle něj vyžádá nějaký čas.

Masky jsou k mání také na soukromých tržištích, inzerují je místní listy, ale zájem o ně není příliš velký, říká jeden prodejce. Staré masky z doby krize v letech 1990 až 1991 si lze nechat otestovat za 15 kuvajtských dínárů (50 dolarů). Mnohé už totiž neposkytují příliš velkou ochranu.

Kuvajt má asi 2,3 milionu obyvatel, z toho 860 tisíc Kuvajťanů. Zbytek tvoří gastarbeiteři z více než stovky zemí, většinou asijských.

"Přál bych si, aby Saddám prostě odstoupil a zmizel z Iráku," říká 38letý účetní Nadžíb Šuaíb, který se dobrovolně přihlásil do civilní obrany. "To by bylo mnohem lepší než válka. Válka je zlá věc."

Podle Džamála Suvajlíma, pracovníka protipožární ochrany společnosti Kuwait National Petroleum Co., se od vyhrocení situace kolem Iráku zintenzivnil nácvik zásahů.

"Spoléháme na rakety Patriot. Pokud bychom přišli byť o jedinou, je s námi amen," tvrdí. Kuvajt má deset baterií protivzdušných raket Patriot a USA rozmístily na ochranu své armády a zájmů své vlastní.

Kuvajtská armáda a civilní obrana také provádí s německými a českými týmy společný nácvik zásahů po jakémkoliv útoku zbraněmi hromadného ničení.

Abdulláh Sahar promýšlí potenciální dopad války s Irákem už déle než pět měsíců. Podle profesora politických věd na Kuvajtské univerzitě nemají Kuvajťané ponětí o rozsahu katastrofy, která by je postihla, rozhodne-li se Saddám pro odvetu zbraněmi hromadného ničení.

Snaží se prý přesvědčit své krajany, aby brali hrozbu vážněji. "Měla by být zvážena evakuace veškerého kuvajtského obyvatelstva," míní. "Přinejmenším bychom tu nepotřebovali děti, ženy a starce," dodává.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je dnes neviditelná. (25....
Hranice v Irsku by měla po brexitu zůstat neviditelná, přeje si Londýn

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda uvádí, že chce nepřerušovanou hranici,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.