Kdo ji poslouchal, věřil, že už slovo osvobozuje. Kdo ji rušil, věřil, že slovo je nebezpečné jako jed. Pravdu měli oba.
Čtyřicet let byla Svobodná Evropa pro komunisty trýznivé téma.
Čelili jí, bojovali proti ní, usvědčovali ji a demaskovali. Na stupnici pekelností vyhradili Svobodné Evropě čelné místo. Čety rudých básníků a satiriků proti ní bojovaly! A přesto její vážnost nesnížily. Naopak, největší význam a moc dává slovům právě ten, kdo je zakazuje.
Odstranění rušiček přežil komunismus o jeden jediný rok. Musel to být mučivý rok. Tolik satanských řečí v éteru - a bez rušení! Největší potupy se však komunisté už nedožili. Elektronický věk by jejich problém posunul dál: Svobodná Evropa přichází faxem, je na internetu, putuje do domů mailem! Jak toto rušit, páni komunisté? Antiinternetem, protifaxem? Na mailu se dočteš: nepovoleno? Mobil se vzepře, nepředá protistátní SMS? Na myšlence čistit svět od "nepřípustného" byl komunismus postaven. Svobodná Evropa na opaku.
Proto před padesáti lety začala vysílat. Citujme volně podle klasika: běda zemi, která ji potřebovala, a také běda zemi, která ji neměla.
