Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kursk se oddělil od vlečné lodi

  14:34aktualizováno  14:34
Kursk byl oddělen od vlečné lodi Gigant-4, ke které byl připoután. Experti ruské konstrukční kanceláře Rubin a nizozemské firmy Mammoet, která plavidlo dostala na hladinu a přepravila do doku v Rosljakovu, se teď radí, jak loď se dvěma pontony vyvézt z doku. Torzo ponorky potom vyzvednou na hladinu, vysuší a prohlédnou. Pak z něj vyjmou 22 raket a také těla námořníků.
Kursk

Kursk - Po téměř čtrnácti měsících, které strávil vrak havarované jaderné ponorky v Barentsově moři, se ve čtyři hodiny ráno Kursk odlepil ode dna, v němž byl zabořen, 8. října 2001 | foto: Reuters

V suchém doku zakotvil Kursk v neděli
Nizozemští odborníci dopravili vrak ruské jaderné ponorky do suchého doku v Rosljakovu nedaleko Murnaska v neděli. Tam měl Kursk skončit už o týden dříve.

Operaci ale zdrželo zvažování variant, které vymodeloval počítač. Nizozemci také chtěli pracovat pouze ve dne, který v tomto ročním období na severu Ruska trvá jen několik hodin.

Vrak byl vyzdvižen na hladinu 8. října
Velitel Severomořské flotily Vjačeslav Popov upozornil novináře, aby nenutili armádu ukazovat charakter poškození atomové ponorky. "Ponorka bude veřejnosti ukázána, až to armáda uzná za vhodné," řekl Popov.

Dodal, že podle námořnických tradic je to neetické, protože Kursk je svého druhu plovoucím hrobem 118ičlenné posádky.

I když si Vjačeslav Popov myslí, že pohled na rozbitý vrak ponorky je neetický a že by poraněnou loď zatím neměl nikdo spatřit, hlava Ruska má jiný názor.

Ruský prezident Vladimir Putin totiž nedávno prohlásil, že jako první na palubu zničené ponorky vstoupí pracovníci generální prokuratury a soudní lékaři. Ministr obrany již obdržel příslušné pokyny, potvrdil. Zatím se neví, kdy budou experti moci práce zahájit.

Předpokládá se, že ve zvednutém trupu ponorky jsou těla námořníků. Loni byly z mořského dna vyzvednuty ostatky dvanácti mužů z devátého úseku. Jen v této části by mělo být podle písemného svědectví jedné z obětí 23 lidí.

Vojáci z vraku vyprostí mrtvé námořníky
Vojáci z torza vyprostí i 22 protiponorkových raket Granit. Již dříve byla odříznuta příď plavidla, ve které se mohou skrývat nevybuchlá torpéda. Ta zatím zůstane na mořském dně. Ruské námořnictvo ji plánuje vyzdvihnout příští rok.

Rozebrání vraku bude trvat 9 měsíců
Demontáž ponorky bude trvat asi devět měsíců. První etapa v Rosljakovu potrvá čtvrt roku. Druhá, 190denní, část proběhne v loděnicích ve Sněžgorodsku. V této fázi bude z vraku vyňato palivo. Odborníci pak celý jaderný úsek vyříznou.

Jak se ponorka dostala do Murmansku
Jaderná ponorka Kursk připoutaná k nákladní vlečné lodi Gigant-4 dorazila k základně Severomorsk u Murmansku 10. října. Odtud před více než čtrnácti měsíci vyplula se 118 muži na palubě na svou poslední cestu.

Podle zdrojů ze Severní flotily proběhla přeprava gigantického nákladu bez problémů. Jakmile se nákladní vlečná loď objevila v zálivu Bělokamennnaja, velitel Severní flotily Vjačeslav Popov vyzval obyvatele Severomorsku, aby uctili památku 118 obětí havárie. Plavidla, která se v té době nacházela u základny Severomorsk, spustila sirény.

Sviadnovští: Možná vytáhneme i Titanic

"Díky spojení mezinárodního úsilí byl stanovený úkol týkající se zvednutí jaderné ponorky úspěšně splněn," řekl v projevu Popov.

Úroveň radiace
Transport ponorky provázely lodě ze speciální expedice, včetně těžkého atomového křižníku Pjotr Velikij a nemocniční lodi Svir. Vrak podmořského plavidla sledovaly i hydrografické lodě. Situaci monitorovali i nezávislí ekologové z Nizozemska, Norska i Ruska.  Také radiační situaci v Rosljakovu je pravidelně zveřejňována na elektronické obrazovce.

I když je hladina radiace normální, nechaly úřady z  obav, že by poškození 190megawattových reaktorů mohlo zvýšit radioaktivitu, vypracovat evakuační plány a zvýšily zásoby jódu.

Vrak táhla vlečná loď, v oblasti platil zákaz plavby
Prám s vrakem se vydal na cestu do Kolského zálivu v úterý 9. října 2001. Ponorku táhla námořní vlečná loď rychlostí necelých deset kilometrů za hodinu. Od úterního rána do středečního večera platil v oblasti zákaz plavby.

Kursk se vynořil po čtrnácti měsících
Po téměř čtrnácti měsících, které strávil vrak havarované ruské jaderné ponorky v Barentsově moři, vyzvedlo 8. října 2001 nizozemské konsorcium Mammoet Smit International Kursk na hladinu. Práce začaly v 01:45 SELČ. Na místě zasahovalo šestadvacet hydraulických jeřábů upevněných na mohutném prámu Gigant-4. K nim byl vrak bezpečně připevněn v pět hodin odpoledne.

Každé z lan, jež byla protažena otvory v trupu Kursku, unese zátěž nejméně sto padesát tun. Ode dna, kde byl zabořen, se Kursk odlepil ve čtyři hodiny ráno. Cesta Kursku na povrch pak pokračovala rychlostí deset metrů za hodinu.

Nákladní vlečná loď vyplula, jakmile byla ponorka zvednuta na 50 metrů. Přesun od místa nehody začal v době, kdy byl trup zhruba v polovině hloubky. Těsně před vytažením bylo oznámeno pozastavení operace kvůli údajným problémům. Ty však nebyly potvrzeny. Mohly však souviset s počasím. Večer totiž začalo sněžit a teplota prudce klesla.

"Vyzvedávání ponorky probíhá velmi dobře," tvrdila v průběhu operace Larissa van Seumerenová, mluvčí nizozemské společnosti Mammoet, která uzavřela s Ruskem kontrakt o vyzdvižení Kursku z mořského dna.

Vyzvednutí vraku z více než stometrové hloubky bylo původně plánováno na 15. září. Špatné počasí a technické obtíže ale práce zpomalovaly.

Proběhl obřad za mrtvé námořníky
Předtím, než se ponorka vydala směrem k doku, byly na vodu spuštěny věnce k uctění památky zesnulých námořníků, kteří zůstali v prvním úseku ponorky. Potápěči spustili na mořské dno mramorovou desku jako pomník operaci. Ruští námořníci uctili památku kolegů minutou ticha. Rozloučení se konalo bez přítomnosti kamer.

Několikadenní operaci na místě sledoval vrchní velitel ruského vojenského námořnictva Vladimir Kurojedov a místopředseda vlády Ilja Klebanov. Na operaci za 130 milionů dolarů se podílí na 1500 ruských dělníků, techniků a vědců a také 900 zaměstnanců nizozemské společnosti Mammoet Smit International, která se zavázala dostat plavidlo z mořského dna.

Potápěčům se nejprve nedařilo vyčistit otvory pro tažná lana a následně robot nizozemského konsorcia nedokázal prorazit hustou síť trubek mezi dvojitým pláštěm ponorky.

Sto padesát metrů dlouhá ponorka, vážící 18 tisíc tun, se potopila loni 12. srpna po několika výbuších, jejichž příčina dosud není známa. Na mořském dně pohřbila všech 118 námořníků.

Podle části expertů je klíčem k rozluštění záhady zničené torpédo na přídi ponorky, které prý vybuchlo. Někteří činitelé ruského námořnictva si zase myslí, že se Kursk srazil s jinou ponorkou.

Chronologie událostí kolem Kursku od nehody

12. srpna 2000 - Během vojenských manévrů v Barentsově moři se nepodařilo navázat radiové spojení s ponorkou Kursk, norský seizmologický institut zaznamenal dvě exploze v místě, kde se ponorka nacházela.
13. srpna - Hloubkový sonar z křižníku Petr Veliký odhalil na dně Barentsova moře abnormalitu. Dopoledne se záchranný tým poprvé pokusil ponorce v nesnázích pomoci.
14. srpna - Ruská oficiální místa oznámila nehodu jaderné ponorky. Původně udávaný počet posádky 107 upravila na 116. Ruská média sdělila, že do ponorky proniká voda a údajně nemá záchranné kapsule, takže posádka může uniknout jen komorou pro torpéda.
15. srpna - Kvůli bouři byly zmařeny dva pokusy o spuštění hloubkové záchranné kabiny. Velitel ruského vojenského námořnictva admirál Vladimir Kurojedov oznámil, že záchranářům se podařilo komunikovat s posádkou ponorky pomocí úderů na trup ponorky.
16. srpna - Pokus záchranné kabiny, v níž lze evakuovat až 20 lidí, ztroskotal. Záchranáři prý v ponorce nezaznamenali žádné známky života. Prezident Vladimir Putin porpvé reaguje, z místa své dovolené připouští, že situace je kritická. Rusko žádá o pomoc Brity a Nory. Zdůrazňuje však, že má veškerou potřebnou techniku k záchraně.
17. srpna - Dopoledne podnikli ruští námořníci další neúspěšný záchranný pokus. Tisk kritizoval prezidenta Putina za laxní přístup k nehodě ponorky. Moskva po jednání se zástupci NATO oznámila, že nepovažuje další pomoc za nezbytnou.
18. srpna - Záchranná kabina poprvé dosáhla k havarované ponorce. Protože však visela na laně v silném proudu a protože nouzové východy byly poškozené nepodařilo se ji propojit s ponorkou. Pod tlakem kritiky se Putin vrátil z dovolené na Jaltě do Moskvy.
19. srpna - Pokusy o záchranu posádky byly opět neúspěšné. Viceadmirál Michail Mocak řekl, že posádka Kurska je již s největší pravděpodobností mrtvá. Vpodvečer dorazila na místo katastrofy norská loď Normand Pioneer s ponorkou LR5. Na místo dorazila i norská loď Seaway Eagle s potápěči.
20. srpna - Norští záchranáři zjistili dálkově ovládanou videokamerou, že únikový poklop ponorky je poškozený. Potápěči oznámili, že ve vzduchové kapse při výstupu z plavidla je pravděpodobně tělo jednoho z námořníků.
21. srpna - Týmu hlubinných potápěčů se podařilo otevřít vnější i vnitřní poklop jednoho z únikových průlezů havarované ponorky. Agentura Interfax oznámila, že záchranáři nalezli části cizí, údajně britské ponorky. Britové to prakticky okamžitě odmítli. U únikového poklopu nalezli záchranáři první tělo námořníka. Členové posádky Kursku byli oficiálně prohlášeni za mrtvé. Záchranná operace skončila, pokračuje jen průzkum plavidla kamerou.
22. srpna  - Putin vyhlásil jednodenní národní smutek.
23. srpna - Na žádost příbuzných a blízkých členů posádky Kursku byla zrušena smuteční ceremonie.
25. srpna - Rodiny námořníků dostaly první finanční pomoc ve výši 720.000 rublů (26.000 dolarů).
1. září - Ruská konstrukční kancelář Rubin se spolu s norskou firmou Stolt Offshore dohodly na způsobu vyproštění těl zahynulých námořníků.
19. září  - Putin nařídil vyproštění těl námořníků.
2. října - Podepsána rusko-norská smlouva o společné operaci na jaderné ponorce Kursk.
23. října - Potápěči začali vysekávat hlavní otvor do Kursku.
25. října  - Ruský potápěč se poprvé dostal do vraku plavidla. Objevena těla tří námořníků.
26. října - Z Kursku vyzvednuta první čtyři těla; velení ruského vojenského námořnictva přiznalo, že po havárii ponorky část posádky zůstala naživu.
7. listopadu - Vytahování těl námořníků z potopené ruské ponorky bylo definitivně ukončeno; vyproštěno celkem 12 těl.
5. dubna 2001 - Rusko odmítlo zprávy norských médií o tom, že na palubě ponorky Kursk byly jaderné zbraně.
12. dubna - Agentura ITAR-TASS napsala, že na palubě Kursku je 22 protiponorkových raket Granit s konvenční hlavicí.
17. května - Rusko odmítlo nabídku konsorcia nizozemských a norských společností, že pomohou vyzvednout Kursk.
18. května - Rusko podepsalo smlouvu s nizozemskou společností Mammoet Transport, která se bude podílet na vyzdvižení Kursku na hladinu.
21. července  - V Barentsově moři začala operace, jejímž cílem je vyzdvižení Kursku na hladinu.
30. srpna - Tým odborníků začal u potopeného Kursku instalovat zařízení, jímž bude oddělena příď od zbytku plavidla.
13. září - Byla dokončena více než týdenní operace, při níž ponorná robotová pila odřízla poškozenou příď Kursku.
14. září  - Začala druhá fáze vyzvedávání plavidla: očištění 26 otvorů, které byly vyvrtány do trupu vraku a kterými budou provlečena speciální ocelová lana. Za ně bude pak Kursk vyzdvižen na hladinu.
20. září  - Norští vojenští experti upozornili, že při vyzvedávání a transportu Kursku hrozí nebezpečí spontánního odpálení vysoce výkonných protiponorkových raket Granit, které jsou na palubě vraku.
27. září  -  Začala závěrečná část operace na vyzdvižení Kursku. K místu neštěstí zamířil prám Gigant-4, určený k vyzdvižení ponorky na povrch.
4. října  - Přípravné práce na mořském dně byly pozastaveny kvůli počasí.
5. října - Nizozemští odborníci obnovili přípravné práce ke zvedání jaderné ponorky.
7. října - Hlubinní potápěči instalovali na Kursku 26 drapáků, pomocí nichž bude ponorka vyzvednuta ze dna Barentsova moře.

8. října - Záchranné týmy vyzvedly ruskou jadernou ponorku Kursk ze dna Barentsova moře.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.