Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kursk opustí mořské dno

  17:40aktualizováno  17:40
Vyprošťování ruské jaderné ponorky Kursk, která se za nevyjasněných okolností potopila loni 12. srpna v Barentsově moři se 118 členy posádky na palubě, začne v dubnu. Podle zástupců Nadace Kursk přijde vyzdvižení ponorky na 70 milionů dolarů. Vyprošťovací práce by měly skončit letos v srpnu a vrak ponorky potom bude přepraven do ruského přístavu Murmansk.

Základní údaje o havárii
Nejmodernější ruská ponorka Kursk havarovala v sobotu 12. srpna 2000. Po dvou výbuších, jejichž příčina dosud nebyla objasněna, se plášť ponorky protrhl a a ta poté zaplavena vodou klesla bezvládně se 118 námořníky ke dnu 107 metrů pod hladinu. Tam leží nakloněna na boku v úhlu 60 stupňů. Místo neštěstí je v Barentsově moři asi 80 kilometrů od pobřeží poloostrova Kola, zhruba 280 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk.

Nadace Kursk byla založena loni v září a jejím účelem je zorganizovat a financovat vytažení vraku, ve kterém jsou stále ještě dva jaderné reaktory a také těla více než stovky mrtvých námořníků.

Podle bývalého ruského ministra zahraničí Alexandra Bessmertnych, který mezinárodní nadaci vede spolu s někdejším nizozemským ministrem obrany Willemem van Eekelenem, vrak nemůže zůstat na mořském dně a musí být vytažen.

Eroze by mohla mít neblahé důsledky, řekl van Eeekelen. Z potopených atomových reaktorů by se mohla uvolnit radioaktivita, která by ohrozila ryby a rybolov vůbec.

Hledali jsme těla v Kursku po hmatu, řekl potápěč. Loni koncem října se podařilo vyprostit z vraku těla dvanácti námořníků.

Ruská vláda však opakovaně tvrdila, že oba reaktory se po potopení lodi automaticky vypnuly a že nepředstavují pro životní prostředí žádné přímé nebezpečí.

Zástupci Nadace Kursk očekávají, že se do vyprošťovacích prací zapojí USA, Japonsko, Kanada a také Evropská unie.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

V centru severoněmeckého města zranili divočáci čtyři lidi
VIDEO: Do německého města vtrhli divočáci, řádili v bance i obchodě

Čtyři zraněné si vyžádaly útoky dvou divokých prasat, která v pátek pronikla do centra města Heide na severu Německa. Jeden z kanců dokonce vnikl i do místní...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.