V oblasti Barentsova moře se za poslední týden zdvojnásobila činnost vzdušné rozvědky, napsal ITAR-TASS s odvoláním na hlavní štáb vojenského námořnictva. Nad místem potopeného plavidla údajně přelétávají americká a francouzská výzvědná letadla. Poblíž jsou i dvě norské špionážní lodě.
"Ruská strana už v této spojitosti vydala už nejedno prohlášení, avšak aktivizace vojenské přítomnosti zemí NATO v této oblasti stále sílí," okomentoval situaci mluvčí ruského vojenského námořnictva Igor Dygalo.
Jak proběhne vyzvednutí Kursku?
Celá operace bude podle šéfa Rubinu Igora Spasského velmi složitá a komplikace nejsou vyloučeny.
Nejprve je nutné odříznout přední část ponorky, kde mohou být nevybuchlá torpéda. Pak bude Kursk muset být vyproštěn z mořského dna, do kterého je zabořen na dva metry. Poté se ponorka připoutá ke dnu vlečné lodě Gigant a přepraví se ke břehu.
V posledních 24 hodinách instalovala nákladní loď Carrier na levém boku potopené ponorky vakuovou kotvu, na níž bude upevněno zařízení pro odříznutí přední části Kursku od zbytku trupu. Druhá kotva se nyní instaluje u pravého boku plavidla.
Co se bude s Kurskem dál?
Do listopadu bude vypracován projekt vyzdvižení přídě z mořského dna. Samotná operace, na kterou už byly vyčleněny finance, proběhne v příštím roce, informoval Spasskij. Podle něho není zapotřebí vyzvednout celý poškozený přední úsek, ale jen některé jeho části. K určení příčiny výbuchu, který byl nejspíše vyvolán "jakýmsi působením na jedno z torpéd", to prý bude stačit.
Šéf Rubinu také sdělil, že letos také bude vypracován projekt demontáže a využití ponorky.
Velmi složité bude hermetické uzavření trupu plavidla před jeho přepravením do závodu k prozkoumání. Bude také nutné odmontovat jaderné reaktory a 22 raket, které v Kursku jsou.
Kursk se potopil v Barentsově moři asi 150 kilometrů od severoruského přístavu Murmansk loni 12. srpna poté, co jím otřásly dva neobjasněné výbuchy. Při nehodě zahynulo všech 118 členů posádky.
