Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turečtí vojáci obléhají kurdské město, uvnitř zahynuly desítky lidí

  21:02aktualizováno  21:02
Nejméně 30 lidí zahynulo od minulého týdne v kurdském městě Cizre na jihovýchodě Turecka, kde Ankara vede boj proti radikální Kurdské straně pracujících (PKK). Situace eskalovala po nedělním výbuchu bomby u obce Daglica, při kterém zemřelo 16 tureckých vojáků.

Turecké letectvo po útoku v obci Daglica zahájilo bombardování pozic PKK na mnoha místech v Turecku i v sousedním Iráku. Armáda také spustila pozemní operace.

Co je PKK

Kurdská separatistická organizace s levicovými kořeny vznikla v sedmdesátých letech minulého století. Od roku 1984 si boje mezi jejími bojovníky a tureckými bezpečnostními silami vyžádaly nejméně 40 tisíc obětí. Turecko, Spojené státy i EU považují PKK za teroristickou organizaci.

V kurdském městě Cizre na hranicích se Sýrií zemřelo od neděle už nejméně třicet lidí. Podle tureckého ministerstva vnitra byla většina z nich kurdští ozbrojenci. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) však tvrdí, že nejméně 20 z nich byli civilisté. Šéf strany Selahattin Demirtas tvrdí, že humanitární situace ve městě se zhoršuje, obyvatelé nemají přístup k pitné vodě a nemohou si koupit chléb.

Turecko zavedlo ve městě kvůli nepokojům zákaz vycházení a zvýšilo bezpečnostní opatření. Obyvatelé Cizre si stěžovali, že jsou jako v obležení. Armáda odmítla do města vpustit i delegaci HDP, která do města mířila pěšky. Ministr vnitra Selami Altinok uvedl, že město bude uzavřeno až do té doby, dokud nebude dokončena vojenská operace.

Boje mezi tureckou armádou a PKK propukly už letos v červenci, kdy se po dvou letech zhroutilo křehké příměří. Od té doby se nedaří udržet klid zbraní. Nepokoje přichází v době, kdy se země chystá na předčasné volby, které mají proběhnout 1. listopadu.

Fotogalerie

Červnové volby vyhrála Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, nepodařilo se jí však sestavit vládu a Erdogan tak vypsal mimořádný termín voleb. Turečtí Kurdové obviňují Erdogana, že nepokoje využívá jako politický nástroj proti HDP. Turečtí nacionalisté považují HDP za politické křídlo radikální PKK, což HDP vehementně popírá.

Etnické napětí v zemi zhoršilo také zapojení Kurdů do boje proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Turecké Kurdy rozčílilo, že se Ankara nezapojila do boje proti IS v Kobani na severu Sýrie, kde bojovali syrští Kurdové. Po měsících těžkých bojů zatlačila kurdská organizace Lidové ochranné jednotky (YPG) v červnu extremisty za hranice města.

Milice YPG je ozbrojené křídlo kurdské strany PYD, která působí v Sýrii. S tureckou PKK jsou v kontaktu, ale svůj boj proti džihádistům koordinují s velitelstvím aliance pod vedením Spojených států.

Autor:


Témata: Terorismus




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.