„Referendum by nemělo vytyčovat hranice, ale je prvním krokem k nezávislosti. Stovky let říkají, že (pro plebiscit) není správná doba. Teď už to není v mých rukou, ale ve vašich,“ řekl podle agentury DPA prezident kurdské autonomní oblasti Masúd Barzání.
S centrální vládou v Bagdádu je Barzání ochoten vážně jednat, ale až po skončení referenda, uvedla agentura AFP. Podle něj jsou jeho krajané připraveni zaplatit za svobodu jakoukoliv cenu.
Barzáního projev si na stadionu v regionální metropoli Irbílu vyslechlo na čtyřicet tisíc lidí. Dav mával kurdskými vlajkami, skandoval, tančil a oslavoval.
Za jednotu Iráku manifestovaly v sousední provincii Ninive stovky lidí. Podle organizátorů mezi nimi byli Arabové i křesťané.
Irácký nejvyšší soud 18. září konání referenda zablokoval. Ačkoliv bude výsledek nezávazný, mohl by mít podle pozorovatelů destabilizační dopady na celý Blízký východ. Plebiscit se má konat v pondělí.
Turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) v pátek vyzvala kurdské úřady, aby referendum zrušily. Orgán, kterému předsedal prezident Recep Tayyip Erdogan, označil hlasování za „nelegitimní a nepřijatelné“. Proti referendu se staví i vláda v Teheránu. Ministři zahraničí Iráku, Íránu a Turecka ve společném prohlášení vyjádřili obavy, že referendum by mohlo ohrozit další pokrok v boji proti samozvanému Islámskému státu (IS) v Iráku. Hlasování podle nich neprospěje Kurdům ani kurdské regionální vládě.
Ke kritikům se přidala i Saúdská Arábie. Odtržení iráckého Kurdistánu by podle Rijádu mohlo být pro region riskantní. K posunutí termínu referenda Kurdy už dříve vyzval i Washington, který se stejně jako generální tajemník OSN António Guterres obává, že hlasování ovlivní tažení proti IS, jehož bojovníky společně vytlačují kurdské milice a jednotky vlády v Bagdádu.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
