Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kupecký je poprvé souhrnně k vidění

  15:35aktualizováno  15:35
Hradčany - Jedním z nejvýznamnějších kulturních počinů letošního jara je bezesporu výstava v Císařské konírně Pražského hradu. Poprvé v historii mají totiž čeští milovníci barokního malířství možnost vidět pohromadě díla proslulého mistra barokního portrétu Jana Kupeckého. Dosud jediná samostatná Kupeckého výstava se v roce 1913 konala v Rudolfinu, svým rozsahem však byla proti současnému projektu asi třetinová.

Soutěž o lístky na výstavu Jana Kupeckého najdete ZDE

Nynější kolekci šestašedesáti portrétů zapůjčenou od více než třiceti majitelů z celé Evropy přivezl do Prahy kunsthistorik Eduard Šafařík, který dlouhá léta vede přední římské galerie a pro něhož je Kupecký celoživotním badatelským tématem.

"Byl to přímo husarský kousek," pochlubila se vedoucí výstavního oddělení Hradu Dušana Paneková, která peníze na projekt podle svých slov sháněla doslova za pět minut dvanáct.

Slavný český barokní portrétista ve své době maloval podobizny rakouského císaře, ruského cara, přední šlechtice a významné hodnostáře kléru, marně se ho do svých služeb snažili získat anglický král i dánská královna. V 18. století se totiž portrétní umění stalo módní záležitostí. Jednotlivé obrazy představí výstava v několika tematických okruzích.

"Význam obrazu lze pochopit pouze tehdy, pokud se ho snažíte interpretovat v souvislostech. Když dáte bez ladu a skladu dohromady osmdesát podobizen, musí to být nutně nuda," říká autor výstavy Eduard Šafařík. V jednotlivých částech proto lze vidět, jak autor pojímal sám sebe, jak maloval krásné ženy, jak své přátele, či oficiální portrét státníka.

Výstavu zahajuje autoportrét, na kterém se Kupecký stylizuje do role poutníka. "Je to velice symbolické," vysvětluje Šafařík. "Kupecký byl totiž tím, koho bychom dneska nazvali evropským malířem - neustále putoval za svými zakázkami, neustále hledal své ideální místo na zemi."

Johanes Füessli, autor umělcova životopisu z roku 1758, hodnotí Kupeckého malířské umění slovy: "Je nutné si představit sílu Rubensovu, jemnost a průzračnost Van Dycka a Rembrantovo kouzlo ve stínech a barvách." Výstava potrvá do 16. června a doplní ji rozsáhlý katalog za 890 korun. Vadou na kráse celého projektu je, že vychází pouze v němčině, jelikož pořadatelé jej už nestihli přeložit.

Tvrdím, že žádné české baroko neexistuje

Autor výstavy Jana Kupeckého Eduard A. ŠafaříkHistorik umění Eduard A. Šafařík (1928) před pětatřiceti lety emigroval do Itálie. Do Česka se poprvé vrátil minulý měsíc, aby v Císařské konírně Pražského hradu zahájil výstavu Jan Kupecký - Mistr barokního portrétu. Projekt je výsledkem Šafaříkova celoživotního bádání a vůbec první Kupeckého monografickou výstavou. Obrazy na ni zapůjčilo 35 institucí z celé Evropy. Na konci loňského roku měla premiéru v Cáchách, v Praze trvá do 16. června. Šafařík se specializuje především na benátské malířství. Řadu let stál v čele dvou významných římských galerií - Galleria Doria Pamphilj a Galleria Colonna.

Kupecký prakticky celý život tvořil v cizině. Kam ho tedy zařadit, patří vůbec do českého baroka?
Já si především myslím, že nic takového jako české baroko neexistuje. Nepochybně existuje něco, co je baroko v Čechách. To je velká a slavná doba, která měla velký význam pro zdejší kulturu. Možná dokonce větší, než mělo baroko pro kulturu okolních zemí. Definovat však české baroko jako nějakou zvláštní kategorii, lišící se od baroka v Německu, Rakousku, Polsku či Maďarsku, to si netroufám. Má to být nějaká vlastenecká kvalita, nebo se v něm má nějak zrcadlit česká duše? A co je to česká duše? Českých duší je moc a každá je jiná! Kupecký byl ve své době slavný evropský malíř, měl zakázky ve Vídni, v Praze, v Drážďanech, v Norimberku a v mnoha dalších městech. Žádná zvláštní českost však v jeho díle není. Byl nepochybně českého původu, jeho rodiče byli českobratrského vyznání a uprchli z Čech, ale víc nevíme. Nikdy se dokonce ani nepodepsal jako Jan Kupecký. Své obrazy signoval jedině jako Johann Kupezky.

To, co říkáte, odporuje skoro všemu, co se píše v české uměleckohistorické literatuře.
To ano, ale proč bych vám měl opakovat nějaká klišé? To je to nejjednodušší, to umí každý. Hodně z toho, co si můžete přečíst ve starší literatuře, jsou podle mne chtěné konstrukce a mýty z doby, která se snažila vytvořit fámu českého baroka. To je jako s Josefem Mánesem, který je považován za velkého národního malíře, ačkoliv maloval v podstatě stejně, jako se malovalo v okolí. A to, že bojoval na barikádách a měl nějaké politické názory? To přece s tím, jak maloval, nikterak nesouvisí. Nejde zaměňovat estetiku a etiku.

Dokážou barokní portréty dnešního diváka ještě oslovit?
Já si myslím, že ano. Ale je to vždycky na každém jednotlivém divákovi, jak dokáže obraz prožít. Jako historik umění můžu poskytnout nějaké doplňující informace, nějaká historická fakta, která snad někomu pomůžou, ale vztah k tomu obrazu si musí vybudovat každý sám. Historik umění kolem toho dělá jen omáčku, která je možná důležitá, a možná taky ne. Kdyby bylo na mně, tak bych k těm obrazům nedával vůbec žádné štítky, protože když je tam nemáte, tak musíte přemýšlet. Takhle lidé udělají jen to, že si přečtou popisek, a na ten obraz se skoro ani nepodívají. Jako turisté, které naženou někde do galerie a oni tam pak dvě tři hodiny chodí, a nakonec je akorát bolí nohy a nemají z toho nic.

Proč jste před pětatřiceti lety odešel z tehdejšího Československa?
Protože mě bavilo italské malířství a byl jsem šťastnější v Itálii než tady. Člověk je doma tam, kde se doma cítí. Řeky jsou všude stejné a hory a lesy taky a hezky je tam i tam. Je mi líto, že to musím říct, ale nikdy jsem v sobě neměl nějaký zvláštní patriotismus proto, že jsem se tu narodil. Jeden z největších benátských malířů se jmenuje Johann Liss. Narodil se v Německu, ale skoro celý život pracoval v Benátkách a niterně patří do benátského malířství. Se mnou je to podobné. Já jsem se narodil v Bratislavě, protože můj otec byl voják a sloužil náhodou zrovna tam. Myslím si však, že moje práce, kariéra nebo jak tomu chcete říkat, patří do italské kultury.

Mistr barokního portrétu Jan Kupecký - výstava v Císařské konírně Pražského hradu.

Mistr barokního portrétu Jan Kupecký - výstava v Císařské konírně Pražského hradu.

Mistr barokního portrétu Jan Kupecký - výstava v Císařské konírně Pražského hradu.

Mistr barokního portrétu Jan Kupecký - výstava v Císařské konírně Pražského hradu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.