Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kundera se veřejně postavil za Íránku, které hrozí trest smrti za nevěru

  7:26aktualizováno  7:26
Íránka Sakíneh Aštianiová sice unikla ukamenování za údajné cizoložství, smrt jí však hrozí dál. Zřejmě mučením byla donucena k přiznání podílu na vraždě manžela. Nyní se jí v otevřeném dopise zastala řada světových osobností, včetně Milana Kundery.

Íránka Sakíneh Mohammadi Aštianiová. | foto: AP

Její "případ" se táhne už déle než pět let. Za tu dobu se třiačtyřicetiletá Sakíneh Mohammadi Aštianiová stala pro svět symbolem zvůle a zvrhlosti íránského soudnictví.

Žena se minulý týden v přímém přenosu íránské státní televize přiznala k podílu na vraždě manžela. Podle jejího bývalého právníka, který mezitím požádal o azyl v Norsku, zástupců organizací sledujících dodržování lidských práv a dalších znalců íránských poměrů k tomu však byla režimem donucena.

Podle vyjádření organizací jí údajně zmanipulovali, prý i mučením. "Hrozně ji zbili a mučili, než souhlasila s vystoupením před kamerou," řekl pro list The Guardian jeden z jejích právníků Houtan Kian.

Spisovatel Milan Kundera převzal prestižní Světovou cenu Nadace Simone a Cina Del Ducaových

Spisovatel Milan Kundera převzal prestižní Světovou cenu Nadace Simone a Cina Del Ducaových

Podle BBC chce Teherán televizní manipulací odvrátit světovou pozornost od záměru Aštianiovou ukamenovat za cizoložství. Chtějí z ní proto uměle vyrobit vražedkyni, za kterou by se západní státy už tak vehementně nestavěly.

Nenadálé přiznání k podílu na vraždě vypadá každopádně velmi podezřele. Sakíneh Aštianiová totiž dlouho tvrdošíjně odmítala byť jen obvinění z cizoložství. "Všechno to jsou lži," tvrdila ještě zhruba před deseti dny v rozhovoru pro Guardian, který zprostředkoval nejmenovaný zdroj z věznice v Tabrízu na západě Íránu.

"Teď je sleduje celý svět, tak se jen zoufale snaží odvést pozornost a zmást sdělovací prostředky, aby mě mohli potajmu popravit," citoval ji britský list.

Mocní přímluvci

Že by zničehonic provedla takový veletoč a přiznávala se k vraždě? Pochybnosti jsou velmi silné. K témuž závěru nejspíš dospěli i její noví mocní "přímluvci" z řad světových osobností, kteří se v otevřeném dopise jasně postavili na stranu Aštianiové.

"Okamžitá intervence (v její prospěch) se jeví jako nezbytná, aby se předešlo popravě, která podle pozorovatelů bezprostředně hrozí," stojí mimo jiné v dopise, který včera zveřejnil francouzský list Liberation. Seznam osobností, které ho podepsaly, je impozantní.

Bob Geldof

Bob Geldof

Juliette Binocheová v Cannes

Juliette Binocheová v Cannes

Nositelé Nobelovy ceny Wole Soyinka a Jody Williamsová, popová hvězda a politický aktivista Bob Geldof, herečky Juliette Binocheová a Mia Farrowová. V neposlední řadě také spisovatel Milan Kundera a mnozí další. Požadují jediné: "Okamžité zrušení popravy, neprodlené osvobození Íránky a uznání její neviny."

Režim opět přitvrdil

Zda bude jejich přímluva co platná, to se teprve uvidí. Ostatně v kauze Sakíneh Aštianiové už podobný tlak jednou zafungoval. Právě hrozba ukamenování vzbudila nejen na Západě obrovskou vlnu nevole. A toto pobouření nejspíš režim donutilo, aby od vykonání barbarského trestu ustoupil.

"Tvář" však ztratit nechce. Proto přitvrdil s obviněním z vraždy manžela, jíž se žena měla dopustit společně se svým údajným milencem, manželovým bratrancem. Podle prokurátora spočívá vina Aštianiové v tom, že manželovi podala před vraždou uspávací injekci.

Její nejbližší této verzi nevěří. Dvaadvacetiletý syn Sadžád si stěžoval nejvyššímu íránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu i prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi. Nepochodil. Režim ale může vyburcovat právě dopis světových celebrit.

Trest? Ukamenování

Trest smrti ukamenováním. Ilustrační foto

Hrůzná smrt ukamenováním se v Íránu uděluje od islámské revoluce v roce 1979 hlavně za cizoložství. Íránský trestní zákoník dokonce stanovuje velikost kamenů, aby poprava nebyla okamžitá, ale dlouhá a bolestivá. Teherán sice oficiálně tento způsob popravy pozastavil v roce 2002, nicméně od té doby britská BBC napočítala nejméně tři takové popravy. Naposledy v roce 2007. Nyní jsou tyto kruté rozsudky měněny na jiné tresty, u Aštianiové na trest smrti oběšením. Většina odsouzených k ukamenování jsou ženy, které nemají rovnoprávné postavení před soudy. A jak probíhá tato barbarská exekuce? Odsouzeného odvedou na veřejné prostranství, je donucen vlézt do jámy a pak ho až po hruď zasypou zeminou. Rozvášněný dav potom "viníka" ukamenuje k smrti. Může to trvat kolem půl hodiny.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čína zakáže transplantace orgánů od popravených vězňů. Ilustrační snímek
V Egyptě odhalili obchod s lidskými orgány. Dárci byli chudí a uprchlíci

Egyptská policie rozkryla gang dvanácti lidí, kteří v nemocnici v Gíze obchodovali s lidskými orgány. Mezi zatčenými jsou i tři lékaři, kteří se právě chystali...  celý článek

Monument republiky na istanbulském náměstí Taksim. V čele sousoší stojí...
V Turecku přibývá útoků na sochy Atatürka. Nařídil mi to Bůh, řekl vandal

V Turecku přibývá útoků na sochy zakladatele moderní republiky Mustafa Kemala Atatürka. Na konci července se muž se srpem v ruce snažil zničit sochu ve městě...  celý článek

Německý obchod vymetl z regálů zahraniční zboží, bojuje proti xenofobii.
Německý obchod vymetl z regálů zahraniční zboží, bojuje proti xenofobii

Jedna z poboček německého řetězce supermarketů Edeka se rozhodla bojovat proti rostoucí xenofobii ve společnosti. Z regálů v rámci kampaně odstranila všechny...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.