Pacifismus vítězí navzdory jazykové rozmanitosti. Severoamerické trošku překotné období fungování zlatého snu, ekonomické prosperity, se opíralo především o výhody multikulturního prostředí.
Anžto USA si z tohoto celospolečenského boomu odneslo hlavně ekonomickou prosperitu a vliv (v současnosti přetavenou do vojenské dominance), právně okleštěnou lehce paranoidní svobodou s porcí obrovského sebevědomí (gradující až k pocitu vlastní bohorovnosti).
Současná garnitura "západní" Evropy je generací, která vyrůstala v relativním, se samozřejmostí svobody a dostatkem informací ze všech koutů světa. Možnost osobního rozvoje jednotlivce, tak přináší další positivní impulsy pro onu nezpochybnitelnou důležitost kolébky civilizace. A právě zásadní výhoda Ameriky, tedy multikulturalita se tak stala hlavním myšlenkovým proudem pro znovuzrozenou Evropu 21. století.
Právě proto je prvomájové rozšíření, v době kdy zbytku světa vládnou více či méně militantní nacionální tendence, historickým krokem nedozíravého významu a zároveň potvrzením výjimečného postavení naší kultury.
Bohužel tento zásadní vliv je stavěn jaksi na vedlejší kolej. Místo toho, aby se Evropa stala jakýmsi psychologem světa, snaží se využít svých předností k ekonomickým zájmům, což jí rozhodně nikdy slušet nebude.
