Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Německu se kvůli imigrantům diskutuje o nutnosti většinové kultury

  10:59aktualizováno  10:59
V Německu se v poslední době rozproudila debata o většinové kultuře. O tom, jestli je nutné ji definovat či aktivně prosazovat. Názory mezi politiky jsou přitom značně odlišné. Zatímco konzervativní unie CDU/CSU i Alternativa pro Německo většinovou kulturu prosazují, ostatní strany jsou k tomuto konceptu spíše skeptické.

Uprchlíci čekají v německém Schwarzenborn (15. října 2015) | foto: Reuters

O takzvané Leitkultur, tedy většinové, vedoucí, národní či dominantní kultuře se v Německu debatuje se střídavou intenzitou už téměř dvacet let. Jde především o to, do jaké míry by migranti přicházející do Německa měli přijímat německé hodnoty, zvyky a tradice a zda by měl německý způsob života zaujímat ve společnosti dominantní postavení.

Debata nyní ožila kvůli velkému počtu běženců, kteří do Spolkové republiky přišli v uplynulých dvou letech, ale i kvůli nadcházejícím parlamentním volbám. Svým příspěvkem v nejčtenějším deníku Bild se o to postaral německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Vyjadřuje v něm přesvědčení, že by Německo jasně definovanou většinovou kulturu mít mělo a také uvádí konkrétní - podle kritiků někdy až banální - příklady.

Azyl v EU loni dostal dvojnásobek uprchlíků, víc než polovina v Německu

„Říkáme naše jméno. K pozdravu si podáváme ruku. ... Ukazujeme náš obličej. Nejsme v burce,“ napsal třeba de Maiziére, který tím zjevně narážel na to, že malá část muslimů žijících ve spolkové republice takové chování odmítá.

„Naše země je formována křesťanstvím. Žijeme v náboženském míru. Základem pro to je bezpodmínečná přednost práva před všemi náboženskými pravidly v oblasti státního nebo společenského života,“ uvedl také ministr vnitra, podle něhož je v Německu náboženství tmelem společnosti, nikoliv klínem.

V dalších částech textu pak zmínil například prozápadní a proevropskou orientaci země, osvícený patriotismus, kulturnost národa, odmítání násilí, důraz na vzdělání nebo výkon. Tyto všechny hodnoty jsou podle de Maiziéra vedle společného jazyka, ústavy a dodržování základních práv a svobod tím, co společnost drží při sobě. Když si je společnost takovou Leitkultur jista a naplno ji žije, je podle ministra silná a zároveň snadněji schopná integrovat přistěhovalce.

Ve volání po většinové či vedoucí kultuře není křesťanský demokrat de Maiziére sám, už na konci loňského roku ji do svého programu zařadila bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), podle níž nesmí existovat paralelní společnost, ale jen jedna společnost. Důraz na prosazování většinové kultury klade také k migraci velmi kritická Alternativa pro Německo.

Většinová kultura je svoboda

I z tohoto důvodu koaliční sociální demokraté (SPD) text de Maiziéra označili za součást začínající volební kampaně, jíž se snaží přilákat zpět část voličů, která se odklonila od křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové. Kandidát sociálních demokratů na kancléře Martin Schulz vyjádřil přesvědčení, že jde o umělou debatu.

„Německá většinová kultura je svoboda, spravedlnost a dobré soužití, tak jak to stojí ústavě,“ nechal se slyšet. Místopředseda SPD Ralf Stegner ministra vnitra obvinil z toho, že svými nesouvislými myšlenkami rozděluje společnost.

Šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner má za to, že iniciativa de Maiziéra má odvést pozornost od toho, že CDU není schopna uzákonit moderní přistěhovaleckou politiku. „Namísto toho teď znovu ohřívá staré debaty,“ míní. S pochopením se ministr vnitra nesetkal ani u opozičních Zelených nebo Levice.

Vzhledem k blížícím se zářijovým volbám ale podle pozorovatelů rozhodně není vyloučeno, že se z většinové kultury znovu stane téma. Většina německých obyvatel by s tím koneckonců asi problém neměla. Nedávný průzkum veřejného mínění pro časopis Focus totiž ukázal, že 52,5 procenta dotázaných považuje německou většinovou kulturu za nutnou, jen 25,3 nikoliv. Jako její nejdůležitější součásti obyvatelé spolkové republiky vnímají německý jazyk, přihlášení se k ústavě, rovnoprávnost mužů a žen a odmítání radikálních pozic.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Medúza - kořenoústka plicnatá (Rhizostoma pulmo)
Zoolog chce naučit Italy jíst medúzy, které zamořují pláže na jihu země

Rostoucí populace invazního druhu medúz u břehů Itálie by v budoucnu mohla posloužit jako zdroj jídla, zásobárna kolagenu nebo nových léků. Podle profesora...  celý článek

Kim Hyok Chol je prvním, kdo funkci severokorejského velvyslance ve Španělsku...
Máte dva týdny na opuštění země. Španělsko vyhostilo velvyslance KLDR

Severokorejský velvyslanec ve Španělsku Kim Hyok Chol bude vyhoštěn. V pondělí to oznámilo španělské ministerstvo zahraničí. Diplomat musí zemi opustit do...  celý článek

Ilustrační snímek
Německý cyklista nepomohl zraněnému po nehodě, radši ho natáčel na mobil

Německá policie pátrá po mladém cyklistovi, který se stal v pondělí svědkem dopravní nehody a nepomohl zraněnému. Místo toho ho natáčel na mobilní telefon....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.