Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kulhavka odřízla jih Británie od světa

  17:12aktualizováno  17:12
Část Británie se po výskytu kulhavky a slintavky počátkem týdne na jihu Anglie ocitla v karanténě. Úřady se snaží zabránit šíření nemoci, kolem farem jsou nápisy "Nevstupujte", jsou zavedena přísná hygienická opatření a obyvatelům měst je doporučeno, aby se raději vůbec nevydávali na venkov. Poštovní doručovatelé musejí nechávat poštu na okraji farem, na něž je vstup zakázán.

V některých případech se momentálně nesmějí vrátit na svou farmu ani rodinní příslušníci, kteří v době, kdy byl vyhlášen zákaz, pobývali mimo ni.

Například čtyřiatřicetiletá Rachael Fidlerová byla zrovna v práci, když její farma na ostrově Wight byla kvůli nemoci zvířat pro okolní svět uzavřena. Po dobu nejméně deseti dní bude moci svého manžela a své dvě děti vídat maximálně přes zahradní branku. Kvůli hrozící epidemii byl také dočasně zakázán lov zvěře, uvažuje se rovněž o zákazu dostihů.

"Kdybych to věděl předem, sáhl bych po zbrani," citoval páteční list The Times zoufalého farmáře Dona Oldridge z hrabství Yorkshire. Ten má na své farmě 6 000 prasat a za normálních podmínek jich týdně prodá 400-500. Zákaz prodeje ho týdně přijde na několik tisíc liber.

Farmáři čelí bankrotům
Na výskyt kulhavky a slintavky v Británii už reagovaly mnohé země světa, včetně Evropské unie, které zakázaly dovoz živých zvířat, masa a mléka z britských ostrovů. Pro britské farmáře znamená tento zákaz katastrofu, někteří z nich pochybují, zda se z toho vzpamatují.

"Raději na to ani nemyslím, protože vím, že nás to může brzy přivést k bankrotu," prohlásil farmář Mike Sheldon z Buckinghamshire, který má na své farmě 12 000 prasat. Pokud bude zákaz prodeje trvat dva týdny, nebude mít žádné peníze v hotovosti.

Vláda varuje před panikou, ceny masa jdou rapidně dolů
Výkupní ceny masa mezitím klesly o 25 procent. Ekonomové spočítali, že celosvětový zákaz dovozu masa z Británie přijde farmáře na nejméně osm miliónů liber týdně.

Británie již jednou zaznamenala výskyt kulhavky a slintavky před 20 lety, epidemie však naposledy propukla v roce 1967, kdy muselo být utraceno téměř půl miliónu krav, ovcí a prasat.

Vláda apeluje na obyvatele, aby nepropadali panice, a odborníci je uklidňují, že na rozdíl od takzvané nemoci šílených krav neznamená pro člověka kulhavka a slintavka přímé ohrožení.

Nicméně ihned po zveřejnění zpráv o nemoci vláda varovala veřejnost, aby se pokud možno vyhýbala cestám do vesnic, neboť nemoc je velmi nakažlivá. Může se šířit vzduchem na velké vzdálenosti a má dlouhou inkubační lhůtu.

Vše začalo v Essexu
V pondělí se nemoc  objevila u sedmadvaceti prasat na jatkách v hrabství Essex severovýchodně od Londýna. Farmáři varují před katastrofou a opakují, že je nutné dalšímu šíření zabránit za každou cenu.

Je to už více než třicet let, farmáři si však černý rok 1967 dobře pamatují: Británie tehdy pět měsíců bojovala s epidemií kulhavky a slintavky.

Celkem byla nemoc diagnostikována na 2364 místech, 442 000 zvířat muselo být utraceno a farmáři byli na kolenou.

Velké části venkova byly v karanténě a úřady se zoufale snažily bránit dalšímu šíření nákazy, která postupovala velmi rychle.

Vše přitom začalo nenápadně, objevením jednoho nakaženého zvířete.

Škody byly astronomické britský tisk je srovnává s cenou za katastrofální epidemii nemoci šílených krav.

Ač na člověka je nemoc přenosná velmi vzácně, z tehdejší doby se uvádí jeden potvrzený a jeden pravděpodobný případ nákazy osob.

Při posledním výskytu v Británii, v roce 1981, bylo utraceno jen několik set kusů dobytka a prasat, neboť se nemoc z ohniska nerozšířila dál.

To už tady kdysi bylo, říkají lidé
Mají stále v paměti rok 1967, kdy obrovská epidemie kulhavky a slintavky těžce zasáhla britské zemědělství. Téměř půl milionů zvířat tehdy muselo být zlikvidováno.

Naposledy nemoc udeřila před dvaceti lety, tehdy se ji však podařilo poměrně rychle zastavit.

Veterináři tvrdí, že zatím je předčasné odhadovat, jak moc je nákaza rozšířena. Potrvá nejméně týden, než se to vyjasní. "Propuknutí nemoci může mít potenciálně katastrofální následky pro zemědělství," prohlásil Ben Gill, předseda Národního svazu farmářů.

Experti zkoumají původ nákazy
Existuje podezření, že nakažená prasata byla krmena importovaným masem, které neprošlo přísnými kontrolami. Druh viru je totiž podle rozborů běžný v Asii a vloni způsobil epidemii v Jižní Africe. Naproti tomu se liší od toho, který se před časem šířil v Řecku. "Je téměř jisté, že za tím bude něco nelegálního," řekl ministr zemědělství Brown.

Těžké finanční ztráty
Státy EU již ve středu zakázaly dovoz britských živých zvířat, masných a mléčných produktů, což britským farmářům připomíná černější sny z doby před několika lety, kdy epidemie nemoci šílených krav poslala ke dnu mnoho chovatelů dobytka.

Epidemie BSE sice již doznívá a nových případů ubývá, farmáři však následky stále pociťují. Odhaduje se, že od roku 1996 bylo v Británii na obranu před šířením epidemie zlikvidováno asi 4,5 milionů kusů dobytka. Vládu to na kompenzacích stálo asi 1,4 miliardy liber.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Útok před mešitou v Nigérii si vyžádal až 30 mrtvých. (30.5.2015)
V Nigérii se na trhu odpálila sebevražedná atentátnice, zabila 27 lidí

Sebevražedná atentátnice na trhu na severovýchodě Nigérie v úterý odpálila nálož a zabila 27 lidí. Dalších 83 jich utrpělo zranění. S odkazem na místní zdroje...  celý článek

Prokurátor Eric de Valroger sděluje novinářům první výsledky vyšetřování (15....
Feťák a paranoik, říká policie o muži, který zabíjel v pizzerii u Paříže

Muž, který vjel v pondělí na zahrádku před pizzerií v obci Sept-Sorts u Paříže, stane ve středu poprvé před soudem. Vyšetřovatelé jej popisují jako...  celý článek

Předseda německé sociální demokracie a kandidát na kancléře Martin Schulz
Schulz chce prosadit přerozdělování migrantů. Solidarita je princip, řekl

Kandidát německé sociální demokracie na kancléře Martin Schulz chce prosazovat společný evropský azylový systém, který umožní spravedlivé rozdělování běženců....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.