Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špion předal CIA sovětské plány, pro řadu Poláků je však stále zrádcem

  20:11aktualizováno  20:11
Ryszard Kuklinski byl během studené války zřejmě nejúspěšnější špion americké CIA v celém východním bloku. Řada Poláků ho však dodnes považuje za zrádce a přeběhlíka. A to přesto, že přispěl výrazně k pádu komunismu a porážce totality.

Bývalý polský špion Ryszard Kuklinski na archivním snímku z roku 1998. | foto: Profimedia.cz

Zrádce, nebo hrdina? přou se Poláci i dnes, deset let po smrti nejproslulejšího polského špiona Ryszarda Kuklinského, který dodával v sedmdesátých letech CIA ty nejtajnější dokumenty Varšavské smlouvy a sovětské armády.

Bouřlivou diskusi rozpoutal nový polský film Jack Strong režiséra Wladyslawa Pasikowskieho, který je podle svých autorů pravdivým příběhem Kuklinského a jeho spolupráce s Američany.

O Kuklinském bývalý ředitel americké CIA William Casey svého času prohlásil: "Nikdo na světě neuškodil sovětskému komunismu tolik jako tento Polák." Kuklinsky, který pracoval ve velitelství vojsk Varšavské smlouvy, předával od roku 1971 Američanům tajné vojenské dokumenty. Jejich počet dosáhl za deset let Kuklinského práce pro CIA ohromujícího čísla 40 000.

Byly mezi nimi i ty nejtajnější dokumenty, včetně plánu útoku Varšavské smlouvy na západní Evropu a Spojené státy, který počítal i s použitím jaderných zbraní. V těchto plánech se mimo jiné počítalo s tím, že by během jaderné odvety Západu zahynulo na deset milionů Poláků, tedy asi čtvrtina obyvatel země.

Hrdina jen pro Američany

Velká část Poláků však dnes Kuklinského za hrdinu nepokládá. Řada z nich ho má za za zrádce nebo přinejmenším za problematickou postavu polských dějin.

Kuklinski krátce před vyhlášením stanného práva v roce 1981 prchl do USA a v nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti. Zcela amnestován byl až v roce 1997. Podle bývalého polského premiéra Leszka Millera bylo vymazání trestu pro Kuklinského jednou z neoficiálních podmínek USA pro umožnění vstupu Polska do NATO.

Až do své smrti v roce 2004 se Kuklinsky nedočkal žádné z nejvyšších polských oficiálních poct. Polská armáda, kterou Kuklinski "zradil", se totiž i v době komunismu těšila v Polsku poměrně vysoké úctě a mnoho jejích činitelů se vůči Kuklinskému vyslovovala značně negativně i po pádu režimu.

Asi nejlapidárněji to shrnul Wojciech Jaruzelski, generál, který v roce 1981 provedl v Polsku vojenský puč. "Pokud on byl hrdinou, kým jsme byli pak my?" nechal se slyšet Jaruzelski.

Ale ani lidé z opačné strany barikády nemají na Kuklinského jednoznačný názor. "Plukovník Kuklinský je hrdinou, ale americké rozvědky a plně si zaslouží nejvyšší vyznamenání CIA," uvádí bývalý disident a šéfredaktor listu Gazeta Wyborcza Adam Michnik.

Nejvyšší polský řád?

V názoru na Kuklinského jsou rozděleni i obyčejní Poláci. Komunistická propaganda je přesvědčovala, že Kuklinski se zrady dopustil ze zištných důvodů a ve Spojených státech si po svém útěku užíval života v luxusu. Jeho pomník v krakovském parku Jordana v prosinci někdo pomaloval hanlivými nápisy "Zrádce" a "Smrt USA".

Přesto se zdá, že by se Kuklinski přece jen mohl dočkat uznání od nejvyšších polských autorit. Prezident Bronislaw Komorowski se při premiéře filmu Jack Strong vyjádřil, že přemýšlí "o jednoznačném gestu naší vděčnosti (Kuklinskému), jež by byla spojena s 25. výročím svobodného Polska."

Na podporu vyznamenání Kuklinského nejvyšším řádem Bílého orla se vytvořila skupina desítek osobností Polska, kteří chtějí na prezidenta apelovat, aby tento krok učinil. Naopak především politici z postkomunistického Svazu demokratické levice jsou zásadně proti.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.