Zdeněk Slavík z Jihlavy bojuje už několik let za popření otcovství dítěte, které není jeho.

Zdeněk Slavík z Jihlavy bojuje už několik let za popření otcovství dítěte, které není jeho. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Šest let bojuje o popření otcovství, na „kukaččí“ dítě stále platí

  • 43
Okresní soud v Jihlavě se znovu zabýval případem Zdeňka Slavíka, který před šesti lety zjistil, že zřejmě není otcem "svého" tehdy osmiměsíčního syna. Od té doby se muž soudí s bývalou manželkou. Případem se už kromě okresního a krajského soudu zabýval i Ústavní soud.

Slavík nabyl asi osm měsíců po narození syna podezření, že není otcem "svého" druhého dítěte. Tuto domněnku potvrzoval i fakt, že v době početí byl muž na služební cestě.

Rozhodl se podstoupit test DNA u akreditované společnosti. Ten skutečně potvrdil, že není biologickým otcem dítěte. Později zjistil, že jeho bývalá žena už dva roky před narozením syna udržovala poměr s jiným mužem.

Změna zákona

Ústavní soud loni v červenci rozhodl, že zákonodárci musejí upravit lhůtu pro popření otcovství dítěte narozeného v manželství. Šestiměsíční lhůtu, vyplývající z padesát let starého zákona, shledal soud příliš krátkou a poškozovala podle něj práva otců. Zároveň s platností od 31. prosince 2011 zrušil Ústavní soud sporné ustanovení zákona o rodině, které půlroční lhůtu obsahuje.

"Nelze klást na manžela požadavek, aby preventivně v období prvních šesti měsíců od narození dítěte přezkoumával, zda určité okolnosti svědčí pro závěr, že není biologickým otcem dítěte," uvedli nyní soudci v nálezu.

Například na Slovensku již prodloužili původní šestiměsíční lhůtu na tři roky, v Německu lhůta neexistuje vůbec.

Soud jej odmítl na základě 50 let starého zákona

Krátce před synovými prvními narozeninami podal Slavík státnímu zastupitelství podnět k podání návrhu na popření otcovství. Žalobci mu nevyhověli, protože neuznali test DNA jako důkaz. Žalobu na popření otcovství pak soud odmítl také kvůli překročení šestiměsíční lhůty.

Slavík proto podal ústavní stížnost. Sporný paragraf zákona o rodině z roku 1961 prý porušoval jeho základní právo na ochranu rodinného a soukromého života, právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek. Nadále totiž musí platit i alimenty.

Na základě tohoto případu zrušil Ústavní soud s platností od 31. prosince 2011 sporné ustanovení zákona o rodině, které půlroční lhůtu obsahuje. Zákonodárcům zároveň uložil, aby upravili příliš krátkou lhůtu pro popření otcovství (o rozhodnutí soudu čtěte zde).

Rozhodnutí nepadlo, soud nařídil další testy

Čtvrteční jednání u jihlavského soudu bylo prvním, kdy se soud první instance musel řídit výroky Ústavního soudu. Před jihlavským tribunálem znovu stanul Slavík i jeho exmanželka.

Soud zkoumal vztahy mezi "otcem" a jeho synem. "Mezi žalobcem a dítětem nedochází k bližším kontaktům, pouze je plněna vyživovací povinnost," řekl soudci Slavíkův advokát.

Nového rozsudku se muž, který žádá o popření otcovství už šest let, zatím nedočkal. Soudní jednání bude pokračovat po dokončení testů DNA.

,

Video