NKÚ ministerstvu vytýká zejména chyby v účetnictví a špatnou komunikaci a metody řízení při správě peněz z bezpečnostních investic NATO.
Členským zemím aliance mají umožnit zvýšení nutné národní bezpečnosti. Česká republika dostala v období 1999 až 2003, na které se NKÚ zaměřil, asi půl miliardy korun. Kromě modernizace letišť byly investice použity i k zabezpečení výstavby radarových stanic.
Z kontroly ale vyplynulo, že pro modernizaci základen byl vybrán jako nejvhodnější uchazeč, jehož nabídka byla téměř o 19 milionů korun vyšší než ta, kterou předložil uchazeč na druhém místě. Stalo se tak i přesto, že druhý uchazeč byl hodnocen stejně a v jednom kritériu dokonce lépe než vítěz.
Ministerstvo obrany tvrdí, že cena byla v programech modernizace leteckých základen jen jedním z několika kritérií, dalšími z šesti kritérií byly například zkušenosti uchazečů s realizací podobných zakázek v cizině, systém řízení jakosti, bezpečnostní prověření uchazečů. "Kritéria zakázky byla stanovena po konzultacích s odbornými orgány NATO," uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
Zdůraznil také, že to byl první případ zadání zakázky hrazené ze společných prostředků aliance krátce po vstupu země do NATO. Zakázku zadal v roce 2000 dnes už neexistující akviziční úřad ministerstva, jehož pracovníci jsou v několika případech spojováni i s dalšími nevyhovujícími zakázkami.
"V současné době je akviziční systém takový, aby k obdobným situacím nedocházelo a prioritním kriteriem byla vždy cena, pokud to povaha zakázky umožňuje," dodal mluvčí.
"Ministerstvo obrany, ale i jiné složky státní správy se musely učit pravidla zacházení s programem bezpečnostních investic NATO," poznamenal mluvčí ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.
