Informaci již potvrdil tiskový odbor ukrajinského velvyslanectví. Program pobytu odmítli zástupci ukrajinského velvyslanectví upřesnit.
Jasné doposud ani není, kdo z vrcholných představitelů NATO se s Kučmou setká či zda vůbec. Podle kuloárních informací by měl Kučma v pátek promluvit v Rádiu Svobodná Evropa.
Stejné zákulisní zdroje hovoří i tom, že generální tajemník George Robertson věděl o Kučmově cestě do Prahy již odpoledne. Podle zatím nepotvrzených zpráv se ukrajinský prezident chystá i na slavnostní večeři na Pražském hradě.
Prezident Aleksander Kwaśniewski ve svém vyjádření potvrdil, že se setká s prezidentem Kučmou při slavnostní večeři na Pražském hradě. Naznačil, že se během neformální výměny názorů nebude vyhýbat prodiskutování všech, tedy i palčivých témat.
Prezident Kwaśniewski varoval před izolací Ukrajiny. Aktivní politika Aliance vůči Kyjevu není podle slov Kwaśniewského "pouze v zájmu Polska jako sousedního státu, ale je v zájmu celého NATO".
Politika izolace Ukrajiny by, podle jeho vyjádření na tiskové konferenci, působila kontraproduktivně také s ohledem na prezidentské volby, které se budou na Ukrajině konat za 22 měsíců. Volební kampaň přitom neoficiálně začne již za deset měsíců. Riziko vítězství představitele některého z ortodoxních proudů ukrajinské politické scény je přitom poměrně velké.
Aliance by v tomto smyslu měla usilovat o pokračování dialogu s Ukrajinou, ale při zachování kritického tónu zvláště v takových případech, jako byla dodávka radarového systému do Iráku.
"Lze očekávat, že osobní účast prezidenta Kučmy by mohla přispět ke zlepšení vztahů mezi NATO a Ukrajinou. Ale jakýkoliv posun bude možný pouze za předpokladu, že se podaří Kučmovi rozptýlit podezření z prodeje radarových systémů do Iráku," míní politolog Břetislav Dančák z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Ukrajinský prezident Leonid Kučma nedostal na vrcholnou schůzku pozvání. Jeho země totiž dostala nálepku nespolehlivé a nedůvěryhodné kvůli podezření, že vyvážela zbrojní systémy do Iráku. Ukrajinští představitelé doposud podezření zcela nevyvrátili. Aliance žádá jasné záruky.
Generální tajemník NATO George Robertson krátce před summitem potvrdil, že schůzka mezi Ukrajinou a aliancí ve dnech 21. a 22. listopadu nebude na nejvyšší úrovni, ale pouze na úrovni ministrů zahraničí.
Robertson naznačil, že příčinou této změny je obvinění z nelegálního prodeje ukrajinského radarového zařízení Kolčuga Iráku, který prý schválil osobně prezident.
S důkazy o prodeji radarového systému Iráku přišly Spojené státy. Prezident Kučma obchod s Irákem odmítl a umožnil zbrojním expertům, aby se přesvědčili o tom, že Ukrajina iráckému režime zbraně neprodala. "Ukrajina usiluje o začlenění do euroatlantických struktur. Podobný obchod je nemyslitelný," reagoval Kučma.
Před několika týdny vyšetřoval na Ukrajině opodstatněnost tvrzení Washingtonu ohledně prodeje systému Kolčuga za 100 milionů dolarů Iráku tým třinácti amerických a britských zbrojních expertů. Závěry vyšetřování doposud zástupci Británie ani Spojených států nezveřejnili.
"Spojené státy se snaží získat podporu pro zamýšlenou akci v Iráku. Nepozvání ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy na pražský summit NATO je jasným signálem, že v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu nebude tato organizace, potažmo USA spolupracovat se zeměmi, které jsou podezřelé ze zbrojních dodávek pro režim Saddáma Husajna a zároveň nejsou schopny tato podezření vyvrátit," konstatoval politolog Břetislav Dančák.
