V následujících letech tu uspořádalo řadu výstav, například Jiřího Koláře, Henri Laurense, Josefa Hofmanna, Karla Prantla, Františka Kupky či Jiřího Seiferta.
Rozhodnutím ministra kultury vrátilo České muzeum výtvarných umění dům Státnímu fondu kultury, který jej kdysi získal po krachu společnosti provozující lotynku. Nyní jej tedy předává do správy Národní galerie.
V první pražské monumentální kubistické stavbě, jejíž železobetonová nosná kostra umožnila otevřít průčelí velkými okny v celém rozsahu, bude nová stálá expozice věnovaná českému kubismu, jejíž otevření je naplánováno na konec roku.
"Chceme vytvořit autentické kubistické prostředí. Muzeum bude slučovat jak klasickou fázi kubismu ve stálé expozici, tak proměnné výstavy," sdělila Martina Šťastná z tiskového oddělení Národní galerie.
Po letech bude podle příslibu Národní galerie v prvním patře opět obnovena kdysi slavná a známá kavárna Orient s kubistickým nábytkem, kterou si dříve oblíbili pražští umělci, zejména výtvarníci. Tento krok dřívější provozovatel pokládal za neúměrně nákladný. Veřejnosti i specialistům galerie zpřístupní studovnu - ateliér v podkroví domu.
Čtyřpodlažní budova se dvěma mansardovými ustupujícími patry měla původně polyfunkční charakter. V přízemí byly obchody, výše pak byly kanceláře na volných, různě dělitelných plochách a také byty.
